Aquelarre

[OneIceOne]

Bajo la seta negra aneb Medvěd a pět loupežníků
Hráno 20.7.2025
Hráli: Tello Perez (Kamil) a Diego Blanco (Grass)
Exp: 10% bojové dovednosti + 50 % obecné exp
GM: Petr

Postavy se prodírají lesem a kručí jim v žaludku. Narazí na skupinu vesničanů, kteří dávají oběť skále. Na oltáři je i kus ovce. Postavy se rozhodnou oběti ukrást a najíst se, ale než vesničané zmizí, kus ovce je pryč, tak snědí brambory a ovoce. Vypadá to, že obětují hoře, aby je neotravoval horník z dolu, kterého kdysi nepohřbili po závalu. Dále se seznamují s slepým starcem Nikolasem, který žije nad vesnicí jako poustevník a slouží jako prostředník. Pak se seznamují s vesničany, kteří jim slíbí ovci, když vyřeší jejich problém s rohatcem, co v noci chodí jejich vesnicí. Tello se vytratí, za mladou Innés, ale dostane se do bitky s jejím snoubencem Raimundem. Postavy líčí oka na stezku, kudy chodí rohatec a chtějí si na něj počíhat. Je jasná noc a rohatec nepřichází, zato přijdou vesničané, kteří se chtějí proplížit kolem a obětovat. Dobrodruzi jim zabaví maso s tím, že jsou vojáci armády dona Gutierréze a provádějí tu vojenskou operaci a opečou si jej nad ohněm. Během té doby přijde Nicolas, cítí maso a ptá se zda je tam jeho matka. Diego mu šeptem odpoví že ano a mají přinést další maso, přičemž říká tiše Tellovi, že v nejhorším spustí kód A, tedy popadnou dědka a nacpou ho do otvoru ve skále. Cestou zpět se však nastane kód B - slepec Nikolas chytí do oka, spadne ze stráně a v křoví postupně umírá. Najde ho Tello a snaží se nejdříve ovázat, ale pak se na to vysere a dědka obere o mapu. Na mapě jsou vyznačené vchody do zavaleného dolu. Někdy mezi tím Diego pozoruje otvor, který našli u obětiště a přikáže Tellovi, aby ho sledoval a jestli uvidí oči, bez váhání střílel. Tello uposlechne jen napůl a když zahlédne v otvoru oči, hodí do otvoru kámen a zasáhne to, něco spadne skalním komínem dolu. Poté co snědí maso, se rozhodnou, že vlezou do jednoho vchodu. Tello jde první a po chvíli ho napadne muž v masce s kyjem, Tello se štěstím uskočí a chlapa nabodne na svoje kopí Diego. Zlikvidují i dalšího střelce s lukem, co hlídá za kamenem. Jdou dále do jeskyně, tam najdou ženu, co běduje u mrtvého dítěte, které si evidentně zlomilo vaz. Má na čele stopy od Tellova kamene. Dále tam řve medvěd, kterého uklidňuje medvědář. Medvěd má vyrobený kostým rohatce a na tlapách udělátka, na výrobu falešných stop. Dokolečka chodí jejich velitel v kožené zbroji a s mečem a chlastá. Evidentně se za vraždu dítěte chtějí vesničanům pomstít a vyvraždit vesnici. Postavy se stahují a jdou ke hlavnímu vchodu z dolu, tam se potkají s celou skupinou banditů, kteří vyrážejí na vesnici, když objevili mrtvoly svých kumpánů. Postavy si počíhají v záloze a podaří se jim ze zálohy sejmout velitele banditů. Diego se snaží zabodnout ženskou, ale tu chrání nějaký talisman, takže na poprvé neuspěje. Ženská mu foukne dým ze zapálených bylin do ksichtu a Diego se trochu dusí. Medvěd vyskočí za Tellem a ožene se po něm tlapou, ale netrefí se. Ten jako Legolas udělá trojité salto mortadella s vrutem nazad a po seskoku trefí medvěda kritičákem do otevřené tlamy a následně ho dorazí. Diegovi se zatím podaří ubodat ženskou a následně medvědáře, který se dal na útěk. Najdou u nich ukradené haraburdí za 200 m., meč, koženou zbroj a další cetky. Vesničané jim za záchranu vesnice dají ovci, která dostane hrdé jméno Ovechuna a postavy se vydávají dále za dobrodružstvím.

Slepec Nikolas zkoumá oltář, ze kterého zmizela obětina.
Nikolas: Horo, horo, vzala sis naše obětiny?
O 50 metrů dál Tello a Diego grillují ukradené kýty z obětiny.
Nikolas: Co to slyším, oheň - tady někdo opéká maso?
Diego: Huu huu, to je jen větřík, huu huu, doneste další obětinu - huu.

Slepec Nikolas umírá v křoví, kam spadl, když se chytil do Tellových ok na stezce.
Tello ho prohlíží a klade si otázku: Jsem dobrý křesťan? Ale ano jsem.
Snaží se ho ošetřit, ale moc to nevyjde. Dědek dostane šok.
Kurva, kurva, seru na to.
Co máš u sebe dědku, ha mapa a ještě ten drát, ať to není na mě. A honem pryč.

[OneIceOne]

Na čertově voze do pekla a zpátky
Hráno 3.9.2025
Hráli: Tello Perez (Kamil) a Diego Blanco (Grass)
Exp: 40 % obecné exp
GM: Petr

Dobrodruzi se vydávají do dva dny vzdálené vesnice Puente Viejo. Připojují se k nim Innes a Raimundo, který má vyřídit něco s nářadím u místního kováře. Tella straší Nikolas a potřebuje se vyzpovídat. Na cestě se k nim přidají tlustý Lopé a jednouchý Ňuňo. Z Lopého vypadne, že jdou zkusit štěstí do Puente Viejo, že tam někdo verbuje žoldáky. Taky z něj vypadne, že je snad příbuzný mrtvého Nikolase, a že by po jeho smrti měl dědit mapu k pokladu, o které mu říkala jeh matka. Postavy dorazí do Puente Viejo a Tello se jde vyzpovídat ze svých hříchů. Jako odpuštění daruje kostelu omylem misku z kradených věcí, kterou sebrali banditům v minulé vesnici, která ale patří faře. Farář si myslí, zda to nejsou zloději, ale vše urovná, co postavy navrátí kostelu i stříbrný ukradený svícen (-100 maravedi z pokladu). Bandité tu před časem v noci vykradli kostelík. V hostinci vysedává podezřelí obchodník arabského vzezření Juan Alwar Paňasco, který verbuje žoldáky pro svou věc. Dá se do řeči s Diegem a ten zjistí, že Juan chystá zátah na čarodějnici v horách, která se má skrývat v malém skalním klášteře San Miguel de la Peňa. Tello se předvádí s lukem, což se mu povede a Juan je oba najme na kšeft za 300 maravedi, aby pro něj udělali průzkum okolí kláštera. Juan je doprovázen dvěma černochy a jednou černoškou. Diego se ještě dozví, že před lety tady projížděl uzavřený vůz a ozbrojenci z nějakého řádů, brali tu zásoby a směřovali do kláštera. V poledne se postavy vydají na průzkum. Když šplhají na vyhlídku, tak Tello spadne a vysypou se mu všechny šípy do propasti a odře si ruce. Z vyhlídky najdou umístění kláštera a jdou ho zkoumat. Na jednom místě na skalní cestě na ně spadne kámen, ale netrefí je. Někdo se na ně snaží svrhnout další. Diego za pomoci Tella šplhá na místo přepadu a bojuje s mladým hochem, který se ohání rytířským mečem. Probodne mu obě nohy a Tello ho sváže. Mladík blábolí a nakonec zdechne v podivné křeči. Postavy ho hodí do strže, jdou dále, a dojdou na dohled od kláštera. Tady se rozhodnout počkat do noci, ale je úplněk a dost světla. V noci vidí skupinu ozbrojenců, jak stoupají po stezce ke klášteru, jede s nimi uzavřený vůz, který předtím viděli za hospodou a patřil Arabovi. Jedná se o ozbrojené žoldáky, které naverboval Arab ve vesnici, aby zaútočili na klášter jako odvedení pozornosti. Postavy se schovají a nechají skupiny dorazit před klášter. Tam se rozhodne jeden ze žoldáků domluvit u dveří, ale někdo ho střelí do hlavy šipkou. Další padne jednouchý (a nově i jednoboký) Nůňo se šípem v břiše. Žoldáci se dostávají do kláštera potom, co vyrazí dveře. Postavy dále zahlédnou stíny pohybující se na střeše kláštera. Mezí se po stezce ke klášteru řití pět jezdců ve zbrojích. Postavy překonají zeď kláštera a vyrazí dveře do kláštera. Tam zatím utichne boj a Diego kouká na válející se muže na zemi. Část jich vypadá jako v křeči a jeden z nich ho prosí, aby nechal satanovi přívržence odejít. Diego přeživší raději pobije, Tello zatím ukradne reflexní krátký luk a deset šípů. Luk je dobře vyvedený a navíc na na sobě vyrytou značku ptáka. Mezi tím se z chodby vynoří černoši a černoška, nesou zabalené tělo v látkách. Venku tělo uloží do zaparkovaného vozu a černoška se zavírá ve voze. Naskakují na kozlík a rozjíždějí se s voze do stezce dolů. Diego naskočí na zadní část vozu, ale Tello zůstává u kláštera. Vůz se na stezce skoro srazí s rytíři, ale než dojde ke srážce, tak zmizí ve stínech i s Diegem. Tello se ukryje a čeká až rytíři odjedou. Pak spěchá zpět do vesnice. Diego se probudí z temnot na cestě, někde za vesnicí. Je jako by kdyby chlastal a zmrzlý na kost. Arab vyleze z vozu, zaplatí mu zbytek odměny a daruje mu zlatý zvoneček s arabskými znaky. Poradí mu, aby o všem pomlčel a čarodějným vozem a černochem zmizí v noci. Diego pak usne v trávě a probudí se nad ránem. Jde sondovat, co se děje ve vesnici. V křoví se potká s Tellem, který přichází od kláštera. Ve vesnici jsou rytíři a organizují vůz, aby mohli odvést z kláštera padlé bratry. Postavy počkají, až rytíři odjedou, vyzvednou Ovechunu a vyrazí zpět do minulé vesnice, kde chtějí pátrat po pokladu o kterém mluvil tlustý Lopé.

Zvoneček, přivázaný na krk Ovechuně, během chůze hezky zvoní... Arabský černokněžník zvedá telefon. Haló haló, je tam někdo? Bééé, Béééé. Zavěšuje...Zasraný dobrodruzi!

[DenGrasse]

Ceny v Aquelarre

Musím říct, že ceny v rulebooku mi přijdou občas dosti zábavné.

Pro příklad, pustil jsem se do ověření uváděné ceny za zemědělskou půdu, konkrétně vinohrad:

Vineyard* 144 Price per fanega** of land, which produces 36 maravedíes of profit per year.
** A fanega is the area of land that produces a fanega (1.5 bushels) at harvest, therefore it varies according to the productivity
of the crops in the area (it oscillates between the 2,000 and 6,000 m2).

Celé jsem to přepočítal dle výnosu vína na hektar ve 13. století, objemu a váhy vína a ceny za víno (což by byl vopruz, ale AI to všechno ví) a výsledek je:

Výnosy hroznů ve 13. století

Průměrný výnos mezi 2 až 5 tunami na hektar. Pro výpočet plochy použijeme tyto hodnoty.
Převod na kilogramy:
2 tuny = 2000 kg
5 tun = 5000 kg
1,5 bušlu = 53,1 = cca 55 litrů

Výpočet potřebné plochy
Hmotnost hroznů: 55 litrů hroznů váží přibližně 38,5 kg (55 litrů × 0,7 kg/litr).
Plocha potřebná pro 38,5 kg hroznů:
Při výnosu 2 tuny na hektar (2000 kg):
Plocha = 38,5 kg / 2000 kg/ha = 0,01925 hektaru = 192,5 m².
Při výnosu 5 tun na hektar (5000 kg):
Plocha = 38,5 kg / 5000 kg/ha = 0,0077 hektaru = 77 m².

Výsledný interval
Na základě těchto výpočtů by potřebná plocha pro vypěstování 55 litrů hroznů ve 13. století byla v intervalu:
77 m² (při výnosu 5 tun na hektar) až 192,5 m² (při výnosu 2 tuny na hektar).
Takže celkový rozsah plochy by byl přibližně 77 m² až 192,5 m².

Zajímavé že?
Rulebook říká, že na tenhle výnos potřebuješ 2000 až 6000 m2, AI že 77 až 192,5 m2...
Výnos AI uvádí jako 38,5 maravedi, tedy skoro stejný jako rulebookových 36 m. (a polovina rozdílu ještě padá na to zaokrouhlení), jen potřebná plocha se diametrálně liší (26-31 krát!).

[DenGrasse]

Výnos daní z vesnice

Ověřoval jsem i výnos daní z vesnice, viz následující příklad:

1. Celková plocha statků
Ve vesnici je 10 statků, každý s 10 hektary půdy.
Celková plocha: 10 statku˚×10 hektaru˚=100 hektaru˚

2. Využitá plocha
Předpokládáme, že se využívá pouze 6 hektarů z každého statku.
Využitá plocha: 10 statku˚×6 hektaru˚=60 hektaru˚

3. Průměrný výnos
Průměrný výnos z orné půdy je přibližně 1,000 kg obilí na hektar ročně.

4. Celkový výnos
Celkový výnos z využité plochy: 60 hektaru˚×1,000 kg/ha=60,000 kg

5. Daň z půdy
Předpokládáme, že daň z půdy je 15% z celkového výnosu.
Daň z půdy: 15%×60,000 kg=9,000 kg

6. Přepočet na maravedí
Pokud předpokládáme cenu obilí na úrovni 1 maravedí za 1 kg, pak:
Celková daň v maravedích: 9,000 kg×1 maravedıˊ/kg=9,000 maravedıˊ

7. Dělení daně
Pokud bychom chtěli zjistit, kolik by činila daň na jeden z dvanácti měsíců, provedeme výpočet: 9,000:12​=750 maravedi měsíčně.


Čili to celkem odpovídá Kamilovým předpokladům o výnosu 500 maravedi z 1 vesnice měsíčně... (při ceně 1 m. za 1 kg obilí).

[JFPayne]

Resty:

Obléhání Valencie, září - říjen 1150

Obléhání trvá už druhý měsíc, obránci jsou čím dál zoufalejší, je jich méně, a muslimové jsou dotěrnější a dotěrnější. Valencii obklíčili, hlídají i ústí řeky, do města se žádné zásoby nedostanou. Obránci snědli, co se dalo, osly, voly i koně. Jediný kůň, který ve Valencii zůstal, je Antoniův válečný hřebec. Muslimové útočí na hradby několikrát. Nejdříve to zkusí potichu, skupina mudžahedínů pod rouškou noci se snaží dostat na hradby a otevřít brány. Jsou ale nemilosrdně pobiti Antoniem, Hernandem a biskupovou družinou. Biskup Juan Velez de Castellanet je ovšem v potyčce vážně zraněn a svěřen do péče bratří johanitů. Následně, asi dva dny po nočním útoku, zkouší muslimové eskaládu se žebříky. I tentokrát jsou pobiti, ale obránci mají vážné ztráty. Muslimové začínají kopat tunely, ale díky sabotážím bratra Anselma se jim nedaří, zvláště poté, co Anselm využije chaosu v muslimském táboře a jako zkušený rváč zlomí krk arabskému inženýrovi. Díky tomu na čas utichne i palba obléhacích strojů. Jedné temné noci, kdy je měsíc v novu, zaútočí přes záchod v citadele zákeřně assasíni. Jsou však také pobiti, i díky doně Elviře Trese. Hernán je lehce raněn, ale z boje si odnáčí několik dávek hašiše a lahvičku s jedem.

V důsledku zrozění ďábla v Tellově brašně (report výše, DM Standa) trvá strašlivá bouře, lijáky a krupobití. V důsledku toho se rozvodní řeka Turia, která zaplaví i dolní město Valencie; obránci se všichni stahují do citedely, z bojiště před městem je bahniště. Vzhledem k silám, které se probudily díky Aquelarre čarodějnic, vstávají na bojisti mrtví, a jeden mrtvý procitne i v hrobu katedrály, kam byl nedávno uložen: hraně Suero v podobě vampýra. Prostý lid věří, že nastává konec světa, a někteří se obrátí k uctívání bytosti, které říkají Agaliarepth. Donekonečna, do zbláznění šeptají jeho jméno a zatopeným, polorozbořeným městem se producírují skupinky pološílených flagelantů. Lidé nemohou spát, zdají se jim noční můry, a jsou nacházeny mrtvoly, kterým byla vysána všechna krev.

Opravdu došly potraviny, postavy už několik dní nejedly, propadají zoufalství. Muslimské vojsko je ale oslabeno povodní a také nějakými rozbroji daleko v Africe, neboť Abd Al-Múmin s částí vojska odjíždí a obléhání svěří svému synovi, emírovi Jusúfovi.

Ve Valencii vyjde najevo, že tím, kdo nechal zabít Suera, byla jeho sestra, Antoniova manželka dona Isabela. Obává se toho, že se nemrtvý bratr bude chtít pomstít, a tak požádá Antonia, aby jí ochránil tím, že Suera podruhé a snad už naposledy zabije. Postavy dojdou do katedrály, kde upír sídlí. Katedrála je ponurá, temná a kříže a svaté předměty rozmlácené, strany krásné iluminované Bible rozházené po podlaze. Suero tam čeká, vitráží proniká světlo měsíce a ve tmě je vidět jen jeho temná siluleta a rudě žhnoucí oči. Zavzpomínají s Antoniem a Hernanem na staré dobré časy, kdy byli všichni ještě naživu. Upír po Antoniovi chce, aby mu Antonio vrátil jeho meč z damašku, který si Antonio po jeho první smrti přivlastnil. Upír se svěří se vzpomínkami na to, kdo ho zabil, a taky proč (Elisa de Lara mu to před smrtí vyzradila, aby tím více trpěl, věda, že byl zrazen svou sestrou) Dojde k epickému boji, využití najde stříbrný meč i Hernanova kouzla, zejména kouzlo neivditelnosti.

Upír s Antoniem si vymění několik prudkých útoků, meče o sebe třeskají, až vzduchem létají jiskry. Najednou Antonio Suera probodne skrz naskrz.
"Zlepšil jsi se, Guttierézi..."
"Vždycky jsem byl lepší než ty, ale byl jsi můj lenní pán, a tak jsem tě v tom chtěl nechat..."

Upír ale Antonia zraní a vypije mu dost krve. Hernán, skrytý ve stínu, dorazí upíra kouzelným arabským mečem. Ten se rozplyne a v mlžné formě se vrátí do rakve. Hrdinové odsunou víko a mrtvolu Suera probodnou přeseknutým křížem, který se v katedrále nachází. Suero konečně podruhé umírá, snad už naposledy...

Upír je poražen, ale muslimové ještě ne. Obránci, stažení všichni do Citadely, a již nepočetní, sledují útok muslimského vojska. Muslimové útočí i přes bahniště, lehko přelezou nebráněné hradby města, a oblehnou Citadelu. Obránci po nich pálí, čím to jde, ale Arabů neubývá. Situace je zoufalá, beranidlo už buší na brány vnitřní pevnosti. Vypadá to jako konec. Padla tma, Citadela je pořád pod útokem. Johanité jsou pobiti téměř do jednoho, když brání proraženou bránu. Nastává boj muže proti muži, obránců je hrstka a útočníků přesila... Do věže se ale nedostanou a boj na chvíli utichá. Pak nadchází úsvit, středa 18. října léta Páně 1150, svátek svatého Lukáše Evangelisty. A s úsvitem konečně dorazilo i kastilské vojsko, které se rozdělí na dvě poloviny, z nichž každá smete muslimský tábor na své straně řeky, a setkávají se ve městě, kde pobijí unavené a demoralizované mudžahedíny. Ano, je konec, ale ne tak, jak si to džihádisté představovali. Porážka je drtivá a Valencie je ubráněna, ač z ní nic moc nezbylo. Emír Jusúf si jen tak tak zachrání život útěkem.

Král Alfonso, imperátor všeho Španělska, se s přeživšími celkem přátelsky pozdraví. Veze potraviny a na vítězství je uspořádána hostina. Antoniovi slíbí vesnici s poddanými za věrné služby a jeho manželku donu Isabelu potvrzuje ve funkci hraběnky z Valencie. Od Guttieréze očekává, že se na Vánoce 1150 dostaví do Burgosu, aby složil lenní přísahu a vzdal králi hold. Anselm pokračuje v pouti do Svaté země a Hispánii opouští.

[JFPayne]

Aquelarre Session 12: Cesta do Burgosu, Ráj na zemi.
DM: Já
Datum: 14.09.2025, herní datum 10.11. - 12.11.1150
Hráči: Tonda, Petr

Po vítězství u Valencie mají postavy chvíli času na oddych. Pak Antonio s družinou šesti zbrojnošů, Hernandem a Guilhémem de Saint-Gilles vyráží na sever, přes Madrid směrem do Burgosu, vzdáleného asi 600 km, tedy zhruba 20 dní cesty. Cesta, zdá se, ale bude delší, protože Antonio v důsledku boje s upírem trpí chudokrevností (-5 STR, - 5 VIT, - 25% bojové skilly), je bledý, malátný, dýchvičný a stává se, že se o něj pokoušejí mdloby. Postavy projdou Madridem, kde se příliš nezdrží, nakoupí zásoby a opraví zbroje a zbraně. Pak pokračují v cestě, ale poblíž vsi La Acebeda Antonio po náročném dni ztrácí vědomí. Hernando si vzpomene, že poblíž stojí klášter San Norberto, kde se stavoval cestou do Valencie. Rozhodnou se tedy Antonia převézt tam, aby mu sestry premonstrátky pomohly.

- zbytek doplním! -