Shadowalker píše:Je obecně škoda, že jen málo bitev je napínavých od začátku do konce ( většinou je po 2. kole jasno). To ale není chyba scénářů, to je spíš asi problém 40K obecně.
Zajímavý je, že když si čteš battle reporty z turnajů, tak to takhle skoro nikdy neni... A to maj právě ty šíleně naprasený armády plný letadel atp. Nevim, jak to dělaj, že bojujou až do konce, asi víc manévrujou, schovávaj se a pak se teprv rozeběhnou k objectivům.
Legova armáda neni vysloveně naprasená, ale je to klasickej turnajovej "carrier spam" kterej stavěj Eldaři i DEldaři. A hrajou tak i někteří Tau. Kdyby si člověk postavil armádu VYSLOVENĚ proti tomu, tak je to v pohodě, ale proti těm našim univerzálním mixům je takhle specializovaná turnajová věc děsná. Taky - no offense, ale tak to je. Jako Tyranid proti tomu nemám nejmenší šanci, v životě to nedohonim a nedostřelim na to.
Co ke scénářům? Mě třeba bavila ta lodní bitva s Leifem, i když jsem na to měl debilní armádu a debilně jsem se rozestavěl... Ale vyžadovalo to zcela jiné taktické myšlení. Naopak ten příběh byl trošku příliš "generický", bylo tam příliš mnoho bitev alá "tak jdeš džunglí a najednou potkáš neznámého nepřítele. Hej, ty tam, pojď se bít!" A souhlasím se zvýšením bodových limitů, na ty tisícovky už jsme trošku staří, ne?

I wonder if clouds ever look down on us and say: "Hey, look. That one is shaped like an idiot."