Re: Čechy 13. století - hra
Napsal: 5. 2. 2018 16.52
Hráno: 4. 2. 2018
Čas ve hře: 5-6. října 1240
Gamemaster: Standa
Dětřich a Buzek, bijci k pohledání - Mělnické lapálie
Hráli: Buzek ze Lhoty (Petr - 7), Dětřich ze Lhoty (Grass - 7)
Tak nakonec se ukázalo, že hostinec tam není, anžto Mělničtí všechno před branou zbourali a nadto je rozvodněná řeka. Karavana tedy nocuje před brodem, jen v noci vrčení psa vzbudí Buzka, začne rozkřesávat lampu, lézt z vozu, mluvit na psa a volat do tmy "hej, šibalové", čímž vzbudí jednak Dětřicha, který začne nabíjet kuši a jen s velkým sebezapřením ho nestřelí do zad, jednak zbytek karavany. Buzek nicméně objeví asi sto loktů za nimi koleje vozu, který odbočil do mokřad. Dětřich to ráno prověří a najde u řeky káru s koněm; na káře jsou medvědí chlupy.
Ráno zkoušejí brod a chlap co střelil Buzkova koně, se málem utopí, ale Dětřich ho vytáhne a domlouvá jemu i bratrovi, aby se smířili. Pak se Zbyšek domluví s Mělnickými a ti začnou chystat prám, Buzek zatím jede pro dřevo, ale nalezne toliko úplně mrtvého cikánského uhlíře ošípaného třemi šípy. Křížence cikána s dikobrazem poté přiveze zpět místo dřeva, pročež Dětřich lamentuje, co vyvádí, načež ho Buzek uzemní tím, že je přece dobrý křesťan.
Poté se přepraví přes Labe i s potenciálně křesťanským křížencem dikobraza a jsou přijati purkmistrem, který jej identifikuje jako uhlíře Šlojíře, svobodného člověka z přilehlého panství, kterého tu před 2 lety usadil sám pan Havel z Lemberka nebo někdo podobný.
Život v městečku dostává příjezdem karavany impuls, místní přestávají budovat hradby a rozjíždějí své obvyklé živnosti, zejména hrobník, kněz a brníř si přijdou na své. Bratři seženou konečně pořádné zbroje a platí ze vzatků, které přivezl onen zpupný rytíř. Buzek řeší závažný teologický problém, jestli je cikán dobrý křesťan. Nic nezjistí, protože jeden cikán je mrtvý a druhý, tedy Šakira, se tváří jako že tam není. Kněz mu nicméně za malý poplatek objasní, že vše je v pořádku, neb je třeba dotyčného pohřbít a uspokojený Buzek začne pátrat po psinci, leč neúspěšně. Posedlý touhou zvětšit svůj psinec shání čokly i po ulicích, ale smůla.
Mezitím purkmistr žádá Dětřicha, aby věc vyšetřil. Ten se ošívá, dostane sice slíbené peníze, ale zrovna nemá nouzi. Bratr mu však v náhlém záchvatu rozumnosti připomene, že peníze dojdou a tak ať se kouká přestat ošklíbat. Nedostatek služebnictva řeší bratři tak, že najmou do svých služeb torzo kočovné společnosti, které kolektivně bručí v městské šatlavě. Hned po propuštění jeden z nich, jakýsi Vojtěch, zemře, patrně štěstím. Hrobník a kněz jásají, že bratři jsou pro město požehnáním a kněz slibuje, že se za ně bude modlit.
Principál-bard, který umí psát, malíř-kulisák a tři herci jsou odvedeni do hostince, nasyceni a ošaceni. Buzek, jsa frustrován nedostatkem psů, se rozhodne pořídit si erb a koupí barvy, s nimiž pak malíř-kulisák maluje jeho štít. Pokyny jsou nicméně zmatené a tak není jasné, zda na štítě bude zobrazen pes vyskakující z okna a Buzek tak bude znám jako Buzek erbu blbě civícího psa, pes zaskakující do okna a Buzek tedy bude znám jako Buzek erbu psí prdele, či vzpínající se pes z profilu s mečem, metlou, fujarou a dudy a Buzek tudíž bude znám jako Buzek superkrutý heraldický figury.
Noví sloužící po jídle a ošacení složí bratrům přísahu a poté co zjistí, že se z nich, bezectných tuláků odsouzených k smrti hladem v šatlavě, stali sluhové rytířů a tedy celkem normální lidé, vyklopí, že jejich karavanu napadli někdy 17. nebo 18. září bandité v počtu cca 10 ozbrojených mužů, dílem vozy spálili, dílem rozehnali.
Bratři je pošlou hledat loďku, o níž usoudí, že s ní odplul někdo od zteřelého mola, u kterého stála kára a Buzek říká, že našel v lese místo, kde čekali ozbrojení muži na koních. Jenže na bandity to nevypadá, ti by byli jejich karavanu přepadli.
Od rychtáře ještě vyzví, že před asi deseti dny tu panu Vladivojovi, jednomu z Markvarticů, ukradli přímo na radnici plášť s erbem. Potom dostanou dva chlapi, co znali uhlíře Šlojíře ještě předtím, než zahájil kariéru dikobraza a jedou najít jeho chýši (po intermezzu s károu a Buzkovým rozhovorem s městským sluhou, co odvedl Šlojířova koně; Buzek nicméně zjistí, že na loďku naložili koše s uhlím). Nepříliš překvapivě najdou jeho ženu a děti rovněž mrtvé. Dětřich zuřivě prohledává okolí, protože má pocit, že tam přece něco musí být a kolem půlnoci najde v prameni pod kamenem vak se stříbrem starší ražby, asi 1000 mincí. Zasmušile je dává do invu a jde se natáhnout, mrtvoly jsou odneseny ven. Oba průvodci říkají, že byl měl někdo bdít v jejich nohách a tak bdí. Ráno jsou mrtvoly navráceny, zanechán jeden z průvodců, jistý Zbyšek, na hlídce a zbytek se vrací zpět.
Buzek stopuje a vyčte ze stop celý příběh, jak jeden útočník povraždil nejprve ženu, pak nebohá cikáňata a pak, když si uhlířský adept na křesťanský pohřeb všiml, jej dohnal a propíchl a ty šípy do něj vsadil dodatečně. Fakt hustý.
Dětřich se ještě dozví od Zbyška (kupce), že jak ten Jacek, co přivedl banditského rytíře, tak ten chlap co střelil Buzkova koně, byli najati v Malíně poté, co předchozí 4 strážci onemocněli. Pokud simulovali, tak usilovně, protože jeden dokonce zemřel; možná je někdo otrávil. Buzek chce chlapa zabít, což Dětřich zamítá, protože další výlevy radosti hrobníka a flanďáka by už neunesl.
Když se zpráva o nových mrtvolách donese hrobníkovi a knězi, dostává se Bohu i bratrům hodně díků.
Medvědí kožich prý měl i Zbyšek (ten co ho nechali hlídat v lese), jdou do jeho chatrče, ale nic nenajdou.
Sloužící mezitím našli loďku s koši s uhlím, medvědím kožichem a zakrváceným nožem, ale místo aby ji přivezli, nechají u ní hlídat starého herce. Ten je i přes okamžitou intervenci bratrů nalezen zakydlený a vše z loďky je pryč. Hrobník i kněz zpívají hosana a kněz říká cosi o sousoší.
Na sever vedou stopy deseti jezdců. Jízdní hlídka, která je někde v okolí, však zrovna není po ruce a tak se bratři rozhodují, zda mají jet za nimi sami.
Čas ve hře: 5-6. října 1240
Gamemaster: Standa
Dětřich a Buzek, bijci k pohledání - Mělnické lapálie
Hráli: Buzek ze Lhoty (Petr - 7), Dětřich ze Lhoty (Grass - 7)
Tak nakonec se ukázalo, že hostinec tam není, anžto Mělničtí všechno před branou zbourali a nadto je rozvodněná řeka. Karavana tedy nocuje před brodem, jen v noci vrčení psa vzbudí Buzka, začne rozkřesávat lampu, lézt z vozu, mluvit na psa a volat do tmy "hej, šibalové", čímž vzbudí jednak Dětřicha, který začne nabíjet kuši a jen s velkým sebezapřením ho nestřelí do zad, jednak zbytek karavany. Buzek nicméně objeví asi sto loktů za nimi koleje vozu, který odbočil do mokřad. Dětřich to ráno prověří a najde u řeky káru s koněm; na káře jsou medvědí chlupy.
Ráno zkoušejí brod a chlap co střelil Buzkova koně, se málem utopí, ale Dětřich ho vytáhne a domlouvá jemu i bratrovi, aby se smířili. Pak se Zbyšek domluví s Mělnickými a ti začnou chystat prám, Buzek zatím jede pro dřevo, ale nalezne toliko úplně mrtvého cikánského uhlíře ošípaného třemi šípy. Křížence cikána s dikobrazem poté přiveze zpět místo dřeva, pročež Dětřich lamentuje, co vyvádí, načež ho Buzek uzemní tím, že je přece dobrý křesťan.
Poté se přepraví přes Labe i s potenciálně křesťanským křížencem dikobraza a jsou přijati purkmistrem, který jej identifikuje jako uhlíře Šlojíře, svobodného člověka z přilehlého panství, kterého tu před 2 lety usadil sám pan Havel z Lemberka nebo někdo podobný.
Život v městečku dostává příjezdem karavany impuls, místní přestávají budovat hradby a rozjíždějí své obvyklé živnosti, zejména hrobník, kněz a brníř si přijdou na své. Bratři seženou konečně pořádné zbroje a platí ze vzatků, které přivezl onen zpupný rytíř. Buzek řeší závažný teologický problém, jestli je cikán dobrý křesťan. Nic nezjistí, protože jeden cikán je mrtvý a druhý, tedy Šakira, se tváří jako že tam není. Kněz mu nicméně za malý poplatek objasní, že vše je v pořádku, neb je třeba dotyčného pohřbít a uspokojený Buzek začne pátrat po psinci, leč neúspěšně. Posedlý touhou zvětšit svůj psinec shání čokly i po ulicích, ale smůla.
Mezitím purkmistr žádá Dětřicha, aby věc vyšetřil. Ten se ošívá, dostane sice slíbené peníze, ale zrovna nemá nouzi. Bratr mu však v náhlém záchvatu rozumnosti připomene, že peníze dojdou a tak ať se kouká přestat ošklíbat. Nedostatek služebnictva řeší bratři tak, že najmou do svých služeb torzo kočovné společnosti, které kolektivně bručí v městské šatlavě. Hned po propuštění jeden z nich, jakýsi Vojtěch, zemře, patrně štěstím. Hrobník a kněz jásají, že bratři jsou pro město požehnáním a kněz slibuje, že se za ně bude modlit.
Principál-bard, který umí psát, malíř-kulisák a tři herci jsou odvedeni do hostince, nasyceni a ošaceni. Buzek, jsa frustrován nedostatkem psů, se rozhodne pořídit si erb a koupí barvy, s nimiž pak malíř-kulisák maluje jeho štít. Pokyny jsou nicméně zmatené a tak není jasné, zda na štítě bude zobrazen pes vyskakující z okna a Buzek tak bude znám jako Buzek erbu blbě civícího psa, pes zaskakující do okna a Buzek tedy bude znám jako Buzek erbu psí prdele, či vzpínající se pes z profilu s mečem, metlou, fujarou a dudy a Buzek tudíž bude znám jako Buzek superkrutý heraldický figury.
Noví sloužící po jídle a ošacení složí bratrům přísahu a poté co zjistí, že se z nich, bezectných tuláků odsouzených k smrti hladem v šatlavě, stali sluhové rytířů a tedy celkem normální lidé, vyklopí, že jejich karavanu napadli někdy 17. nebo 18. září bandité v počtu cca 10 ozbrojených mužů, dílem vozy spálili, dílem rozehnali.
Bratři je pošlou hledat loďku, o níž usoudí, že s ní odplul někdo od zteřelého mola, u kterého stála kára a Buzek říká, že našel v lese místo, kde čekali ozbrojení muži na koních. Jenže na bandity to nevypadá, ti by byli jejich karavanu přepadli.
Od rychtáře ještě vyzví, že před asi deseti dny tu panu Vladivojovi, jednomu z Markvarticů, ukradli přímo na radnici plášť s erbem. Potom dostanou dva chlapi, co znali uhlíře Šlojíře ještě předtím, než zahájil kariéru dikobraza a jedou najít jeho chýši (po intermezzu s károu a Buzkovým rozhovorem s městským sluhou, co odvedl Šlojířova koně; Buzek nicméně zjistí, že na loďku naložili koše s uhlím). Nepříliš překvapivě najdou jeho ženu a děti rovněž mrtvé. Dětřich zuřivě prohledává okolí, protože má pocit, že tam přece něco musí být a kolem půlnoci najde v prameni pod kamenem vak se stříbrem starší ražby, asi 1000 mincí. Zasmušile je dává do invu a jde se natáhnout, mrtvoly jsou odneseny ven. Oba průvodci říkají, že byl měl někdo bdít v jejich nohách a tak bdí. Ráno jsou mrtvoly navráceny, zanechán jeden z průvodců, jistý Zbyšek, na hlídce a zbytek se vrací zpět.
Buzek stopuje a vyčte ze stop celý příběh, jak jeden útočník povraždil nejprve ženu, pak nebohá cikáňata a pak, když si uhlířský adept na křesťanský pohřeb všiml, jej dohnal a propíchl a ty šípy do něj vsadil dodatečně. Fakt hustý.
Dětřich se ještě dozví od Zbyška (kupce), že jak ten Jacek, co přivedl banditského rytíře, tak ten chlap co střelil Buzkova koně, byli najati v Malíně poté, co předchozí 4 strážci onemocněli. Pokud simulovali, tak usilovně, protože jeden dokonce zemřel; možná je někdo otrávil. Buzek chce chlapa zabít, což Dětřich zamítá, protože další výlevy radosti hrobníka a flanďáka by už neunesl.
Když se zpráva o nových mrtvolách donese hrobníkovi a knězi, dostává se Bohu i bratrům hodně díků.
Medvědí kožich prý měl i Zbyšek (ten co ho nechali hlídat v lese), jdou do jeho chatrče, ale nic nenajdou.
Sloužící mezitím našli loďku s koši s uhlím, medvědím kožichem a zakrváceným nožem, ale místo aby ji přivezli, nechají u ní hlídat starého herce. Ten je i přes okamžitou intervenci bratrů nalezen zakydlený a vše z loďky je pryč. Hrobník i kněz zpívají hosana a kněz říká cosi o sousoší.
Na sever vedou stopy deseti jezdců. Jízdní hlídka, která je někde v okolí, však zrovna není po ruce a tak se bratři rozhodují, zda mají jet za nimi sami.