Re: Čechy 13. století
Napsal: 7. 10. 2017 0.04
Praha:
Vznik souvislého osídlení oblasti Starého Města lze však jednoznačně doložit až pro 2. polovinu 12. století. Tehdy byl původní dřevěný most nahrazen kamenným mostem Juditiným a na východ od velkého tržiště vznikl opevněný knížecí dvorec Týn-Ungelt, určený k ochraně cizích kupců a k vybírání cla (ungeltu). V blízkosti tržiště a cest, které z něho vycházely, se vedle starších osad německých, románských a židovských kupců, zmíněných již k roku 1091, zrodila hustá zástavba kamenných románských domů, dvorců knížecích družiníků, kostelů a klášterů. Osídlení pravobřežního podhradí nebylo však na přelomu 12. a 13. století ještě koncentrováno do souvislé uliční zástavby, ani právně sjednoceno.
Ohniskem zrodu skutečného městského života se staly právě osady cizích kupců, které jako první získaly panovnická privilegia. Jejich obyvatelé se v průběhu 1. třetiny 13. století sjednotili do městské obce, získali pro ni od panovníka výsady a domohli se městské samosprávy. Nejvýraznějším projevem urbanizační proměny bylo postavení hradeb s 13 věžovými branami, které po roce 1230 z poručení krále Václava I. vydělily z dosavadní různorodé zástavby na pravém vltavském břehu opevněný areál Pražského Města o rozloze asi 140 hektarů. Zahrnulo do svého obvodu vedle starších osad též Havelské Město, nově lokované mezi lety 1235-1253 kolem tržiště při kostele sv. Havla.
Výstavba uvnitř staroměstských hradeb probíhala v novém uměleckém a stavebním slohu - gotice. Tón jí udávaly klášterní objekty rytířských a žebravých řádů (templářů, dominikánů, německých rytířů, křižovníků s červenou hvězdou). Přední místo mezi nimi zaujal klášter klarisek sv. Anežky, založený roku 1233. Stavební rozmach Starého Města pak vzdor politickým otřesům pokračoval po celou 2. polovinu 13. i 1. polovinu 14. století. Výsledkem byla gotická přestavba pravobřežní aglomerace na nové úrovni terénu, který se v té době zvýšil vršením odpadů i záměrnými navážkami proti povodním o 2 až 4 m (původní přízemí románských domů se octla v suterénech nové gotické zástavby, kde se v řadě případů dochovala dodnes). Dominantou gotického Pražského města se vedle řádových svatyní stal i kapitulní kostel sv. Jiljí a měšťanské domy věžového typu. Dva z nich existují nepatrně změněny v Rytířské ulici v bývalém Havelském Městě.
Území dnešního Starého Města je v některých pramenech označováno jako Mezigrady, tedy osídlení, které je možná ještě starší, než se domníváme, osídlení mimo knížecí sídlo, při řece Vltavě, mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Lokalita dnešního Starého Města se začala utvářet využíváním přirozeného terénu podél přírodních cest Vltavy a jejích přítoků, s nimiž se začaly křížit umělé cesty lidí, jejich pěšiny, cestičky, cesty, ulice, brody a nakonec mosty.
Nejprve to byla rozptýlená zástavba, stavby hlavně ze dřeva, ojedinělé kamenné kostelíky, dvorce, osady a vesnice, až osídlení dostalo pevný tvar – městské hradby.
První pražské město – Staré Město – vzniklo spojením rozptýlené a nahodilé zástavby, spojením etnicky různorodého obyvatelstva, neboť zde existovaly společně se slovanským osídlením i cizí osady: Němci v osadě Poříč nebo Poříčí kolem kostela sv. Petra, Románi někde mezi kostely sv. Michala a sv. Linhrata a židovské osady poblíž dnešní ulice U staré školy a později kolem Staronové synagogy.
Jedinou plánovanou součástí Starého Města, což je zřetelně viditelné i na současných mapách, se stalo osídlení kolem kostela sv. Havla, tedy Havelské Město, které založil lokátor, první rychtář a mincmistr krále Václava I.(1230 – 1250) Eberhard. Současně byly vybudovány hradby, a to v ose dnešních ulic: Národní – 28. října – Na příkopě – Revoluční. Hradba Havelského Města pak v délce pěti set metrů jako podle pravítka.
Staré Město je založeno hradbou, která se začíná stavět od řeky současně s kostelem a klášterem sv. Františka, kde se usadila někdy v roce 1234 k celoživotnímu plodnému dílu Anežka Česká, dcera Přemysla Otakara I. a sestra krále Václava I.
Staré město po založení (právním aktu) mělo na 19 kamenných kostelů a cca 70 kamenných domů. Zaujímalo plochu cca 81 hektarů (obvykle udávaný údaj 140 ha je nesprávný).
Jako město byla dnešní Malá Strana založena králem Přemyslem Otakarem II. kolem Malostranského náměstí někdy na počátku jara roku 1257.Ani tady to nevíme přesně.
Již dříve zde existovaly osady: Obora, Nebovidy (Nepovidy), Újezd, Rybáře, Trávník, ale také opevněné enklávy johanitů u kostela Panny Marie pod řetězem a jako samostatná pevnost biskupský dvůr u kamenného mostu v místech dnešního Dražického náměstí.
Vznik souvislého osídlení oblasti Starého Města lze však jednoznačně doložit až pro 2. polovinu 12. století. Tehdy byl původní dřevěný most nahrazen kamenným mostem Juditiným a na východ od velkého tržiště vznikl opevněný knížecí dvorec Týn-Ungelt, určený k ochraně cizích kupců a k vybírání cla (ungeltu). V blízkosti tržiště a cest, které z něho vycházely, se vedle starších osad německých, románských a židovských kupců, zmíněných již k roku 1091, zrodila hustá zástavba kamenných románských domů, dvorců knížecích družiníků, kostelů a klášterů. Osídlení pravobřežního podhradí nebylo však na přelomu 12. a 13. století ještě koncentrováno do souvislé uliční zástavby, ani právně sjednoceno.
Ohniskem zrodu skutečného městského života se staly právě osady cizích kupců, které jako první získaly panovnická privilegia. Jejich obyvatelé se v průběhu 1. třetiny 13. století sjednotili do městské obce, získali pro ni od panovníka výsady a domohli se městské samosprávy. Nejvýraznějším projevem urbanizační proměny bylo postavení hradeb s 13 věžovými branami, které po roce 1230 z poručení krále Václava I. vydělily z dosavadní různorodé zástavby na pravém vltavském břehu opevněný areál Pražského Města o rozloze asi 140 hektarů. Zahrnulo do svého obvodu vedle starších osad též Havelské Město, nově lokované mezi lety 1235-1253 kolem tržiště při kostele sv. Havla.
Výstavba uvnitř staroměstských hradeb probíhala v novém uměleckém a stavebním slohu - gotice. Tón jí udávaly klášterní objekty rytířských a žebravých řádů (templářů, dominikánů, německých rytířů, křižovníků s červenou hvězdou). Přední místo mezi nimi zaujal klášter klarisek sv. Anežky, založený roku 1233. Stavební rozmach Starého Města pak vzdor politickým otřesům pokračoval po celou 2. polovinu 13. i 1. polovinu 14. století. Výsledkem byla gotická přestavba pravobřežní aglomerace na nové úrovni terénu, který se v té době zvýšil vršením odpadů i záměrnými navážkami proti povodním o 2 až 4 m (původní přízemí románských domů se octla v suterénech nové gotické zástavby, kde se v řadě případů dochovala dodnes). Dominantou gotického Pražského města se vedle řádových svatyní stal i kapitulní kostel sv. Jiljí a měšťanské domy věžového typu. Dva z nich existují nepatrně změněny v Rytířské ulici v bývalém Havelském Městě.
Území dnešního Starého Města je v některých pramenech označováno jako Mezigrady, tedy osídlení, které je možná ještě starší, než se domníváme, osídlení mimo knížecí sídlo, při řece Vltavě, mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Lokalita dnešního Starého Města se začala utvářet využíváním přirozeného terénu podél přírodních cest Vltavy a jejích přítoků, s nimiž se začaly křížit umělé cesty lidí, jejich pěšiny, cestičky, cesty, ulice, brody a nakonec mosty.
Nejprve to byla rozptýlená zástavba, stavby hlavně ze dřeva, ojedinělé kamenné kostelíky, dvorce, osady a vesnice, až osídlení dostalo pevný tvar – městské hradby.
První pražské město – Staré Město – vzniklo spojením rozptýlené a nahodilé zástavby, spojením etnicky různorodého obyvatelstva, neboť zde existovaly společně se slovanským osídlením i cizí osady: Němci v osadě Poříč nebo Poříčí kolem kostela sv. Petra, Románi někde mezi kostely sv. Michala a sv. Linhrata a židovské osady poblíž dnešní ulice U staré školy a později kolem Staronové synagogy.
Jedinou plánovanou součástí Starého Města, což je zřetelně viditelné i na současných mapách, se stalo osídlení kolem kostela sv. Havla, tedy Havelské Město, které založil lokátor, první rychtář a mincmistr krále Václava I.(1230 – 1250) Eberhard. Současně byly vybudovány hradby, a to v ose dnešních ulic: Národní – 28. října – Na příkopě – Revoluční. Hradba Havelského Města pak v délce pěti set metrů jako podle pravítka.
Staré Město je založeno hradbou, která se začíná stavět od řeky současně s kostelem a klášterem sv. Františka, kde se usadila někdy v roce 1234 k celoživotnímu plodnému dílu Anežka Česká, dcera Přemysla Otakara I. a sestra krále Václava I.
Staré město po založení (právním aktu) mělo na 19 kamenných kostelů a cca 70 kamenných domů. Zaujímalo plochu cca 81 hektarů (obvykle udávaný údaj 140 ha je nesprávný).
Jako město byla dnešní Malá Strana založena králem Přemyslem Otakarem II. kolem Malostranského náměstí někdy na počátku jara roku 1257.Ani tady to nevíme přesně.
Již dříve zde existovaly osady: Obora, Nebovidy (Nepovidy), Újezd, Rybáře, Trávník, ale také opevněné enklávy johanitů u kostela Panny Marie pod řetězem a jako samostatná pevnost biskupský dvůr u kamenného mostu v místech dnešního Dražického náměstí.