Tak zítra pokračujeme
Ranní slunce už opět žhnulo z modré oblohy. V oblacích prachu a písku se lopotili podsadití tvorové se zelenou kůží. Orkové právě dokončovali poslední přípravy k odletu jejich gigantického vesmírného plavidla, které pojmenovali velmi nápaditě: „ Velkej Fláj“ Po divných událostech v lomu se už žádnému z nich nechtělo dál zůstat na této podivné planetě na které pořád „votravujou ňáký cizáci“. V bitvě u jeskyně sice neutrpěly orkové skoro žádné ztráty, přesto se však rozhodli odtáhnout z lomu, ikdyž se neznámý nepřítel za nejasných okolností stáhl zpět do útrob temné skály. Už s tímto místem nechtěli mít nic společného. Uranidia natěžili orkové dostatek, atak mohl jejich šéf plukovník Nazga-dakka zavelet k nalodění do „Velkýho Fláje“. Po dokončení příprav a posledních kontrol se šéf Nazga usadil v bizardním kapitánském křesle smontovaném z kusů plechu, kostí a zbytku nejrůznějších zbraní a dal rozkaz k odletu. Ohromná loď se za obrovského rachotu pomalu odlepila od země a zamířila si to vzhůru k nebi. Při pohledu na takové monstrum se nechtělo věřit, že je schopné se vůbec pohybovat. Za nedlouho pronikl koráb atmosférou planety Monstrono I a vydal se na svou dlouhou pouť vesmírem, alespoň takový byl plán zelených kůží. Jenže hned na počátku cesty se objevila nečekaná komplikace. Jakmile se Velkej Fláj dostal na oběžnou dráhu planety Monstrono I, zachytily senzory neznámý objekt. Šéfplukovník Nazga znejistil, ale v duchu doufal, že se blíží první příležitost jak otestovat neporazitelnost jeho armády.
Z řídícího pultu stoupal dým a sršely jiskry. Z mrtvých těl mariňáků chaosu zbyla jen jejich brnění. Tyranidům se sice podařilo dobýt řídící můstek a pozabíjet zbytek posádky ,ale celá loď se nyní stala neřiditelnou. Během bitvy Tyranidé ve své zuřivosti zničili ovládací panel. I kdyby však zůstala vesmírná loď chaosu ovladatelná trvalo by zřejmě dlouhou dobu než by se naučili bestie ovládat toto složité zařízení, jestli vůbec. Jestli Tyrant Zelená hrůza nevymyslí nějaký plán bude jeho hejno bestií odsouzeno k věčnému putování po oběžné dráze. Zelená hrůza se může spolehnout jedině na své zloděje genů, kteří by mohli pomocí svých schopností zjistit jak loď opravit a ovládat. Korábem však náhle otřásla mocná detonace. Bestie zavřískaly, Zelená hrůza vycítil ohrožení, věděl, že výbuch nepocházel z vnitřku, ale že to byl nějaký vnější útok. Vyběhl na řídící plochu můstku. Svými kopyty přitom rozdrtil zbytky zbrojí zrůdných mariňáků. Svůj bystrý dravčí pohled upřel do vesmíru. Přes přední sklo můstku spatřil v dálce přibližující se bizardní objekt, ze kterého šlehaly záblesky výstřelů. Podivné obří plavidlo, jakoby poskládané z různých nesouměrných kusů, se rychle přibližovalo. Srážka byla nevyhnutelná. Zelená hrůza vydal rozkazy k přípravě na odražení útoku.
Montu z Amenti a jeho průzkumná armáda kovových vojáků se nečekaně ocitla uprostřed džungle. Stáli před téměř totožným portálem z černého kamene jako byl objeven v jeskyni v orčím lomu. Rozdíl byl jen v tom, že na těchto šestihranných sloupech byly navěšeny jakési talismany – různé kosti, lebky a vyřezávané předměty. Cryptek Dendarah začínal chápat o co tu jde. Tato planetární soustava je zřejmě protkána nějakými prastarými stezkami v podobě teleportačních bran, nepochybně vybudovaných v dávných dobách Nekrony. Musí se je jen naučit ovládat. Když vznikl zmatek v boji se zelenými kůžemi, rozkázal lord Montu stáhnout se zpět do portálu, než bude rozdrcen záplavou Orků. Cryptek však v chaosu bitvy udělal zřejmě navigační chybu při spouštění teleportační brány a místo aby teď byli ve své kryptě na své planetě, ocitli se v džungli na neznámé planetě. Montu se rozhodl tedy provézt průzkum i zde. Alespoň se na jeho jednotku hned nehrne horda rozzuřených Orků. Vyslal průzkumné skaraby a následován svými bojovníky se vydal hlouběji do džungle. Dendarah alespoň bude mít čas přemýšlet o fungování teleportů a vymyslet nějakou techniku jejich ovládání. Po nějaké chvíli se skarabové vrátili se zajímavou zprávou. Objevili zamaskovanou loď Temných Eldarů. Montu doufal, že si zpraví chuť zabíjením nenáviděných nepřátel všech Nekronů. Vydal skarabům rozkazy aby nepozorovaně pronikli do vesmírného plavidla Temných a zajistili jeho nefunkčnost rozebráním nějakých důležitých součástí. Ty černé krysy mu tak nebudou moci uniknout a on je všechny rozdrtí!!!
Archon Thanaspron si se spokojeným výrazem prohlížel znovunaplněné cely. Jeho lovci při poslední výpravě nachytaly spoustu nebohých Krootů. Jednotka lovců však byla zaskočena organizovaným odporem v osadě Krootů. Už to nebyli jen domorodci s oštěpy, ale nějaká organizovaná jednotka profesionálních bojovníků. V noci se ovšem Temným Eldarům nikdo v boji nevyrovná, atak byla obrana rychle přemožena a bezmocní otroci pochytáni. Anonymita Temných Eldarů však byla ztracena. Tady už zřejmě otroky „dotěžili“. V osadě domorodců bude určitě posílena obrana a povolány nové silnější jednotky. Nastal čas přesunout se na jiné místo, kde by mohli v „těžbě“ otroků pokračovat. Archon Thanaspron vydal rozkazy svému oddanému Kabalovi aby připravil posádku na přesun. Sám se pak vydal do své komnaty kde bude připravovat nové plány. Cestou ho však dohonil jeden člen posádky aby ho informoval, že hlídky zaznamenali neznámou aktivitu blížící se z východu. Zřejmě trestná výprava za unesené Krooty. Měli by tedy vyrazit co nejrychleji. Náhle zhasla všechna světla, po celé lodi se rozhostilo nepříjemné ticho. Thanaspron se mýlil, na jeho loď útočil daleko hrozivější nepřítel, který nebyl z masa a kostí.
Všichni mariňáci chaosu byli mrtví, alespoň co se týká posádky vesmírného korábu. Jeden, ale přeci jen přežil. Byl to vyvolený šampion boha Nurgleho – lord Interuptus, který měl dokonce k dispozici ozbrojenou jednotku. Byl vyslán na planetu Monstono I aby nalezl ztracenou laboratoř. Když ji ale objevil, hleděl jen na pouhé ruiny. Pokoušel se tedy spojit s hlavní lodí na oběžné dráze, ale neúspěšně, vesmírné plavidlo už bylo v pařátech krvelačných Tyranidů. Započal tedy hledat jiné cesty jak se dostat z této planety. Mezi orky měl své špehy a ti mu donesli zajímavé informace o bitvě v lomu a neznámém nepřítel, který se vynořil z útrob jeskyně. Neváhal a ihned se vydal se všemi válečníky do tajemné jeskyně v níž se údajně nachází brána do jiného světa. Uvnitř jeskyně opravdu nešel jakýsi oltář z černého kamene, který žhnul zeleným světlem. Zřejmě byl stále aktivní. Interuptus Rozkázal jednomu kultistovi aby na oltář vstoupil. Jakmile se kultista přiblížil ke kamenné desce, zmizel. Interuptus zpozorněl. Zřejmě to funguje. Rozhodl se vstoupit do portálu i s celou jednotkou. Najednou se ocitl uprostřed džungle. Před ním stál zmatený kultista, za ním zeleně zářil černý oltář. Lord chaosu byl vzrušen. Rychle se vzpamatoval. Musel okamžitě vyhodnotit situaci a rozhodnout se co dál. Na západě byla v džungli proražena široká cesta, zřejmě od armády toho neznámého vetřelce, jak správně usuzoval Interuptus. Na druhou stranu, na Východ, vedla jen úzká pěšinka. Tu mohl vyšlapat kdokoliv. Interuptus se rozhodl, že zjistí kdo.
V krootí vesnici probíhali rozsáhlé opevňovací práce. Ihned po dalším úspěšném útoku Temných Eldarů byla posádka vojáků Tau značně posílena. Císařství Tau vyslalo celou divizi svých válečníků aby situaci utěšili. Temní Eldaři se stali vážnou hrozbou pro celou kolonii a bylo potřeby s tím něco udělat. Celý jeden oddíl byl vyslán po stopách únosců aby vypátral úkryt těch nočních duchů. Stopy vedli na západ přímo do džungle. Vojáci Tau pochodovali pár hodin, když narazili na podivné místo – prastaré ruiny uprostřed pralesa. Domorodí Krootové se o tomto místě zmiňovali a varovali vojáky ať se mu obloukem vyhnou. Prý bylo prokleté a hlídal ho obrovský netvor, kterému říkali Sark. Podle legend chodil netvor Sark pít k tůňce ležící uprostřed ruin a každého, kdo tento prostor narušil, rozdupal na krvavou kaši. Válečníci nehodlali věřit těmto pohádkám a v ruinách se na chvíli zastavili aby si odpočinuli. Z ničeho nic se k nim připlazil hrozný smrad z něhož se udělalo bojovníkům nevolno. Ihned se zformovali. Dusivé ticho náhle prořízla salva z těžkých zbraní a z džungle se vyhrnul odporný nepřítel…