Gramarínová Věž

No a záverečný komentář, kterým otevírám diskusi:

Mě to přišlo z hlediska GM dobrý. Myslím, že i vy a i já jsme měli celkem velkou volnost a bylo to jednoduchý jak facka. Přitom s trochou nadšení to myslim mělo ducha .

Co se týká bitev - snažil jsem se, aby ty vaše vzájemné byly pokud možno symetrické a ty proti mě naopak naprosto tyranidsky asymetrické a jak se říká trošku "pídžejované". Měl jsem hodně vanilkové armády, celkem jsem si vyzkoušel, proč ty jednotky, který stojí za houby, za to houby opravdu stojí , ale posloužilo to k tomu, abych vás mohl postavit do napínavých scénářů, a to se myslím dařilo. V poslední bitvě kvůli skladbě obou armád a bojiště tahal viditelně Ondra za kratší konec, ale na jednom křídle by mě přesto, kdyby si moje matka div neurvala rodidla, rozsekal na maděru, a já se tam celkem bál, co budu dělat, jestli tam ten artefakt bude. Bylo to hodně o tom, kdo se se mnou v tom kterém scénáři potká. Myslím, že necroni by přepadení ze zálohy tak dobře neodpružili jako chaos a zase chaos by asi neměl takové trable v Laboratoriu.

Jinak všechny tři frakce vlastně dopadly dobře. Libor měl, jak jsem včera už prozradil, za úkol v podstatě dobýt alespoň stejně bodů, jako dvě ostatní frakce dohromady, což splnil a tak byl úspěšný - i když celkem těsně vzhledem k tomu, že všechno vyhrál. Tři body pro Syndira jsou podle mě dobrej výsledek, dva body pro Ondru tak akorát - i když to oba měli s trochou štěstíčka . Další dvojková lokace už na plánu nebyla - našli jste obě dvě.
Taky se osvědčilo, že jedna frakce byla silnější, že každá frakce začínala v jiném postavení - byla to prostě Liborova planeta, měl od začátku navrch, ale také proto byl přirozeně pod větším tlakem, naopak Ondra mohl klidně dělat "wild card" a dělal si, co chtěl. Fungovalo to. A na konci vlastně každý splnil svůj cíl, nehledě na výhry a prohry.
Líbilo se mi, že jste kromě posledního kola ani jednou ani jeden z vás neudělali tah, který bych udělal já. Všechny pohyby byly celkem "fluffové" a vznikaly zajímavé situace, které jsem pak musel pracně okecávat . Nejvíc mě překvapil Syndirův náhlý vpád do Věží ve druhém kole - to mu zajistilo vítězství, i když prohrál poslední bitvu.

Už mě nic nenapadá. Jo - nestihl jsem holt zahrnout do toho ty "killteamy" - tak to může být námětem pro příště. Jak jsem řekl, ještě jedno pokračování klidně udělám, nejpozději potom bych to už rád předal. Vlastně nevím, jestli mám hazardovat s vymejšlenim uplně novýho systému, nebo si tohle dát ještě jednou, jen v jiném prostředí.

Jo a když už jsem tu takovej dojatej , tak Libor nám udělal fakt pěkný hrací karty a měl na tom spoustu práce a Syndir dodal "podporu". Paráda, super "potlesk"

Kuba píše:Myslím, že i vy a i já jsme měli celkem velkou volnost a bylo to jednoduchý jak facka. Přitom s trochou nadšení to myslim mělo ducha

Mně osobně se to moc líbilo. Za sebe si umím představit i větší míru složitosti a využitelnosti bodů, které jsme získali, ale samozřejmě vidím argument, že by to zvýhodňovalo vítězící strany. Co se týče ducha, tak já nejsem v tom fluffu W40K univerza tak kovanej, takže mi to přišlo úplně v pohodě.

Kuba píše:Co se týká bitev - snažil jsem se, aby ty vaše vzájemné byly pokud možno symetrické a ty proti mě naopak naprosto tyranidsky asymetrické a jak se říká trošku "pídžejované". Měl jsem hodně vanilkové armády, celkem jsem si vyzkoušel, proč ty jednotky, který stojí za houby, za to houby opravdu stojí , ale posloužilo to k tomu, abych vás mohl postavit do napínavých scénářů, a to se myslím dařilo.

Já myslím, že to vyšlo pěkně. Tyranidi jsou jako stylový soupeř nejvhodnější ze všech ras Musím ocenit, žes to fakt neměl moc naprasený, jedna venoma by tomu hned dala úplně nový rozměr.

Kuba píše:V poslední bitvě kvůli skladbě obou armád a bojiště tahal viditelně Ondra za kratší konec, ale na jednom křídle by mě přesto, kdyby si moje matka div neurvala rodidla, rozsekal na maděru, a já se tam celkem bál, co budu dělat, jestli tam ten artefakt bude. Bylo to hodně o tom, kdo se se mnou v tom kterém scénáři potká. Myslím, že necroni by přepadení ze zálohy tak dobře neodpružili jako chaos a zase chaos by asi neměl takové trable v Laboratoriu.

Ten poslední scénář bych s Tebou taky moc hrát nechtěl, ačkoli bych měl asi větší šanci vzhledem ke stavbě armády, než Ondra. A taky jsem rád, že jsme nebyli přepadení, tam bychom museli mít štěstí na střílení... Ostatně můj scénář proti tyranidům byl hooodně těsnej.

Kuba píše:Taky se osvědčilo, že jedna frakce byla silnější, že každá frakce začínala v jiném postavení - byla to prostě Liborova planeta, měl od začátku navrch, ale také proto byl přirozeně pod větším tlakem, naopak Ondra mohl klidně dělat "wild card" a dělal si, co chtěl. Fungovalo to. A na konci vlastně každý splnil svůj cíl, nehledě na výhry a prohry.

Taky mi to přišlo fajn. Příště si rád vyzkouším být v jiné pozici

Kuba píše:Líbilo se mi, že jste kromě posledního kola ani jednou ani jeden z vás neudělali tah, který bych udělal já. Všechny pohyby byly celkem "fluffové" a vznikaly zajímavé situace, které jsem pak musel pracně okecávat . Nejvíc mě překvapil Syndirův náhlý vpád do Věží ve druhém kole - to mu zajistilo vítězství, i když prohrál poslední bitvu.

Mě to taky překvapilo. Říkal jsem si, že mi soupeři spíš začnou svačit energetické zdroje než ovládat celá území.

Kuba píše:Nestihl jsem holt zahrnout do toho ty "killteamy" - tak to může být námětem pro příště.

Já jsem pro. Klidně se to může pojmout i víc killteamově podle pravidel GW (Tedy bez RPG prvků a hodů na vyřazení - ačkoli...)

Kuba píše:Jak jsem řekl, ještě jedno pokračování klidně udělám, nejpozději potom bych to už rád předal. Vlastně nevím, jestli mám hazardovat s vymejšlenim uplně novýho systému, nebo si tohle dát ještě jednou, jen v jiném prostředí.

Já to taky nabízím. O Vánocích budu mít dost času na vymyšlení fluffu. Nicméně pokud chceš pokračovat, nebudu Ti bránit . Systém nechme pro další kampaň stejnej. Myslím, že se osvědčil. Později ho můžeme vylepšit/změnit.

Kuba píše:Jo a když už jsem tu takovej dojatej , tak Libor nám udělal fakt pěkný hrací karty a měl na tom spoustu práce a Syndir dodal "podporu". Paráda, super "potlesk"

Vnímám to jako zčásti splacený dluh společnosti. Ve vyrábění terénů se s vámi nemůžu měřit, tak přispěju aspoň takhle

Ještě tedy závěrem, než dopíšeme poslední report, poděkujme Kubovi za skvělou kampaň a přípravu, kterou s ní strávil. Scénáře byly rozmanité a zábavné a strategická část jednoduchá a zábavná. Díky

Já taky "veřejně" děkuju Kubovi za tu práci kterou si s kampaní vzal. Vlastně chci i poděkovat ostatním spoluhráčům všechny tři bitvy byly supr. Hodně jsem se naučil a všechny tři večery byly hrozně fajn.

U toho bych zůstal trošku déle. Pro mě je tahle složka zcela zásadní. Beru to hodně vážně - zážitek z hraní, modelaření atd. je hlavně umocněn tím, že si stavým vlastní příběh, o který pečuji jako o květinku a jak jednou doufám rozšířím slávu Hadaiku jak jen to pujde.

Proto jen velice nerad někomu svěřuju svůj fluf - Kuba jako správný PJ k tomu přistoupil přesně tak jak jsem očekával. Vzal to totiž vážně, promyšlně - jako PJ samozřejmě do mého flufu zasáhl (jako zasáhly všechny tři bitvy) a tak se má pomyslná investice vlastně vrátila. Konečně jsem se totiž dokopal k vytvoření dvou charakterů a napsal první řádky něčeho co hrozně rád v příští kampani rozšířím.

A tím se dostávám k další otázce a sice jak to se mnou bude příští rok. Trochu jsem o tom už mluvil - pravděpodobně si nechám leden na rozmyslenou jakým směrem se vrhnu. Musím zvážit svoje časové prostředky a schopnosti odbavovat fullpaint modely. Nejpravděpodobnější varianta je rozšíření Hadaiků - třeba i nějakým zábavným směrem. Třeba lehce unbound army postavená na záplavě scarabů, nebo něco proti čemu jste hráli méně (monolith, triarch stalker, c-tan, tomblades, comand barka, atd.).

Takže ještě jednou DÍK za můj nezvykle "herní" konec roku. Jo a závěřečný fluf dostenete o výkendu

Ahoj, tak já se taky připojím k díkům Kubovi - díky!!! bylo to super a myslím, že jsme nalezli jednoduchý ale zábavný formát kampaně.... klidně bych to takhle nechal nastavené pro další příští kampaně - vymyslí se jen jiný nebo navazující příběh a je to
Dobrá byla ta mapa, že jsme měli k dispozici i nějakej vizuální prvek. Dobrá byla i možnost vlastního rozhodování kam se po mapě přesunout...

Boostění hrdinů je taky super - tak jak to Kuba vymyslel to bylo vyrovnané. Na jednu stranu je fakt, že by odměnu měl dostat jen hrdina vítězné strany, ale pak by jen sílil a ostatní by byli v něvýhodě, takže se mi to líbí víc jak to vymyslel Kuba...
Možná by se to dalo ještě nějak fluffově zaobalit, že by třeba odměněný hrdina nalezl nějakej artefakt, kterej mu vylepšuji nějakou vlastnost....

Bitvy byly vyrovnané a zábavné - Kubovi patří uznání za přípravu...

Taky mi přišel dobrej ten prvek, kterej vlastně vznikl nějak spontánně - že samotní hráči napsali svůj fluff a reporty a zapojili se tak do kampaně taky... Gamemasterovi to tak ulehčí práci...

Dojem zkazilo jen mé vlastní lamerství - popravdě jsem nešťastný z toho že mi to hraní nejde ale to je do jiné diskuze Nechci tady brečet, za to nemůže Kuba....

Tu kampaň bychom mohli hrát vlastně pořád na pokračování, ale nejhorší na tom je ten čas, kterej musí Gamemaster strávit přípravou - ono se to takhle nezdá, ale je to docela náročné - nebo se Kubo pletu? Mě osobně trvá docela dlouho než něco vymyslím tak aby to bylo vyrovnané a zábavné...

Takže za mě celkový dojem - super! Díky

Sindyr píše: Tu kampaň bychom mohli hrát vlastně pořád na pokračování, ale nejhorší na tom je ten čas, kterej musí Gamemaster strávit přípravou - ono se to takhle nezdá, ale je to docela náročné - nebo se Kubo pletu? Mě osobně trvá docela dlouho než něco vymyslím tak aby to bylo vyrovnané a zábavné...

S tím časem je to u mě složitější. Já mám prostě nějakou představu, ta kvasí, přemýšlím o tom a upravuji si to v hlavě. Pak to vysypu na papír strašně rychle a je to (ovšem dokopat se k tomu papíru mi často už tolik nejde). Takže ano, příprava je dlouhá z hlediska inspirace a promýšlení, ale to mě baví a krátím si tím čas v MHD, nebo když na mě přítelkyně příliš dlouho mluví ( ) a tak podobně. Z hlediska nějakých praktických příprav to náročné není - jen jsem blbnul s mapou, což mě ve finále bavilo a taky jsem se podíval na nějaké scénáře, ale nakonec jsem si je stejně vymyslel celkem sám.
Co je problém, je, když mi dojdou ty nápady a pak už se nepřinutim k ničemu. Proto je potřeba, abychom se prostřídali. Jakmile mě přestane bavit si s tim v hlavě hrát, tak se to pro mě stane prudou a výsledek tomu bude odpovídat.
Libor už se přihlásil ke gamemasterování - už se jen dohodnout, jestli ještě pojedu jednou já, nebo to rovnou předat. Myslím že ideální bude, když bude někdo gamemasterovat a ostatní už můžou průběžně vymýšlet vlastní kus

Mě to taky baví a mám to podobně jako ty - jen je to problém kvůli práci - třeba 2 týdny budu v práci relativně v pohodě a budu stíhat gamemasterovat a třetí týden budou v práci sračky a nestihnu to připravit, víkendy ani nepočítám - ty mám všechny plné.... Takže se bojím k něčemu zavázat na tři týdny, protože kdybych jednou nestíhal, tak byste byli otrávení.... a já taky...

Kuba píše:nebo když na mě přítelkyně příliš dlouho mluví

No to jsem se málem posral smíchy . A zároveň našel další možnost, kdy se tomu budu moct věnovat

Kuba píše:Libor už se přihlásil ke gamemasterování - už se jen dohodnout, jestli ještě pojedu jednou já, nebo to rovnou předat. Myslím že ideální bude, když bude někdo gamemasterovat a ostatní už můžou průběžně vymýšlet vlastní kus

Kubo, jak chceš. Otázka je, jak to bude s Ondrou. Případně dát jednu kampaň bez něj (když nebude v lednu - jestli jsem to správně pochopil) a vezmeme někoho jiného (Filipa?, Leifa?, Chlapíky od vedle?...)

Povrch planety se vzdaloval. Energetické uzly propojovaly užasné množstvý energie a distribuovaly jí do všech lodních systémů. Fungovaly na maximální zatížení.

Aur'mut-tek dokázal vycítit jak se od uzlu šíří drobné vlnky deformace reality. Někde se vlnky střetly v opačné fázi a vyrušily se, někde se ale naopak jejich účinek zdvojnásobil. Tyto spojené anomálie dokázaly vytvořit drobné fluktuace. Za jiných okolností by to byla vítaná příležitost k vědeckému bádání.

Ale teď na to nebyla vhodná chvíle, vesmírná fregata třídy Dirge právě podnikala riskantní manévr. Byla to součást Aur'mut-tekem vytvořeného plánu na ustup. Nechtěl připustit takové ztráty jako při nedávné konfrontaci.

Laboratoře, nic nelákalo k útoku víc. Aur'mut-tek dobře věděl, že tam dole něco je. Něco svazující nesmírné energie. Něco co vyzařovalo energii, kterou dokázal vystopovat.

Fluktuace mírně nabraly na intenzitě. Na několika místech se v konstrukci lodi tvořily prasklinky, které ani živý kov nedokázal zacelit. Na každé takové místo ihned zaplňovali neunaveně tucty drobných scarabů. Loď se začala divoce třást a vydávat hluboký kovový nářek.

Aur-um overlord golden dawn si ničeho nevšímal a stál nehybně na místě. Hleděl kamsi do prázdna a jeho oči připomínaly dva vyhaslé uhlíky. Kolem něj se jako vždy hemžilo několik zlatých scarabů. Bylo jich výrazně méně a vypadaly zmateně. Evakuace (nebo taktický ustup jak tomu Aur'mut-tek raději říkal) byla rychlá a část overlordova stálého „doprovodu“ byla zničena během intenzivního střetu s tiranidí masou.

Aur'mut-tek pozoroval svého pána, trochu se u toho svíjel, protože nesnášel ten prázdný pohled roztříštěné osobnosti. Oba dva byly pokrytí špínou a kusy těl svých nepřátel.

Jak loď nadále zrychlovala a razila si cestu skrz vrchní vrstvy atmosféry planety Makbara II.

Najednou se stalo něco nepředpokládaného a z drobných fluktuací se staly závažné trhliny. Realita kolem lodi se začala trhat.

Aur'mut-tek okamžitě postřehl výraznou diletaci času. První neklamnou známku toho, že je něco špatně. Loď naráz přešla z divoké třesu do stavu kdy poskakovala a odrážela se od mimoprostoru jako oblázek od vodní hladiny. Pro crypteka, který se podobnými věcmi zabýval celé věky, nebylo těžké dát si do souvislostí co se stalo. To pro co přišli sem do Laboratoří bude použito, někdo uvolní nesmírnou energii. Tahle událost bude mít nedozírné následky. Ozvěna věcí budoucích se tak začala šířit skrz čas a prostor. Bohužel tato událost jako první zarezonovala s namáhanou necroní technologií.

Aur'mut-tek byl příliš zkušený, věděl co musí dělat. Přetížené lodní systémy začali vypadávat. Všechno kolem něj se zdálo na chvíli jakoby rozmazané.

Pavoučí instinkt dovoloval Aur'mut-tekovi zachytit nitky potrhané reality a rychle vytvořit provizorní opravu. Kolem lodi a v ní už přestávaly platit fizikální zákony, nahradily je síly mnohem komplikovanější. I pro nekrony cizí. Hemžení ustalo, zlatí scarabové jednoduše přestali fungovat.

Najednou úplně poprvé zůstal Aur'mut-tek se svým overlordem sám.

„Já..“ zaznělo kovově.

Jeho hlas a pohled Aur'mut-teka doslova vyděsil.

Aur-um se koukal zpříma do tváře. Jeho oči naráz rudě vzplály a rozehnaly přítmí velitelské komnaty.

„JÁ...“

Hlas ovelorda sílil a rozechvěl každou část Aur'mut-tekova vědomí.

„... JSEM ...“

Fluktuace dosáhly maxima, celá loď na okamžik zdánlivě zmizela.

„... HADAIK!“

Díky Aur'mut-tekovu lehkému šťouchnutí, realita opět přebrala vládu a v jednom okamžiku bylo všechno dokonale „normální“. Loď i její posádka se objevila přesně tam, kde celou dobu měla být. Snadno překonala hranici atmosféry a pokračovala dál ke zbytku flotily.

Aur'mut-tek ještě stále nevěřícně hleděl na svého Overlorda. I ve chvíly, kdy ho záplava zlatých i obyčejných scarabů, zuřivě rozebírala. Oheň v jeho očích pozvolna vyhasínal.

----------------------

Později, když Aur'mut-tek přemýšlel o všech zážitcích z uplynulé kampaně, věděl jistě jen dvě věci. V Hlavním Programu se vyskytla první vážná chyba Ale co bylo důležitější, jeho pán, velitel, přítel a hlavně původní faraon Hadaiků pořád ještě někde a nějak existoval.