Návrat Isoldy z Morelonu do Pustých vrchů

Moderátor: Leif

Odpovědět
Kai Rivienta
Centurio Pilus Posterior
Příspěvky: 264
Registrován: 28. 9. 2010 11.59

Návrat Isoldy z Morelonu do Pustých vrchů

Příspěvek od Kai Rivienta »

Tma, která ji obklopovala začala ponenáhlu průsvitnět, jakoby někde v prostoru, z jejího středu, vyvěral pramen světla, které se rozlévalo kolem jako voda, když vystoupí z břehů jezera. Zaslechla mámivý hlas, vibrující vzduchem, jako prastaré písně elfů:
"Pojď, následuj mne".
Ze světla se vyloupla postava a vztáhla k ní ruku. Isolda pocítila chlad, který jí prostupoval kostmi. Ne, nemůže tu zůstat už ani chvíli. Každý okamžik ve tmě jí vysával z těla zbytky sil a tak vztáhla ruku a uchopila tu dlaň, která se jí nabízela. Vzápětí zasažena prudkým zábleskem světla, propadla se zase do tmy, ale stále pevně svírala tu dlaň, která ji držela nad silou chladu, který jí poutal jako v obruči a zmrazoval krev.
"Bude žít?" zeptal se rytíř, postávající u jejího lůžka.
"Záleží na dnešní noci, dostala spoustu ran. Jestli bude ráno ještě mezi námi, snad se udraví. Zašil jsem jí ty krvavé rány, ale jestli se jí uzdraví hlava, vážně nevím. Dostala hroznou ránu, která prorazila přilbu. Měla štěstí, že povolil řemínek, jinak by měla hlavu vejpůl." Budu se za ní modlit."
Odpověděl Tallův kněz a vydal se pomalým krokem k dalšímu lůžku.
Před jejíma očima se roztočily světelné kruhy. V záblescích oslnivého jasu zahlédla tvář dámy, sinavě bílou. Dáma jí něco naléhavě sdělovala, ale Isolda nedokázala zachytit její hlas. zahlédla ruku, která svírala její dlaň a pohlédla pod sebe. Všude pod ní se prostírala hlubina, ze které čišel chlad. Zahlédla přízraky, které po ní natahovaly spáry. Pak se ale odtáhly od světelné koule, která se šířila kolem nich, vyvěrajíc z rukou Dámy. Chtělo se jí zoufale zvracet, zakryla si ústa.
Do stanu se přišoural Gresignac a zastavil se vedle pana de Ruan.
"Blouzní." Zašeptal rytíř. "Zase je v té bitvě!"
"Ne poslouchejte pane, ona mluví s Dámou."
Rytíř se sklonil k šeptajícím ústům a pak, pohnán náhlým hnutím mysli, vtiskl Isoldě na rty polibek.
Isolda na chvíli zmlknula, pak s polestivým zalapáním po dechu nahlas zanaříkala a zkroutila se do klubíčka.
"Pojď, nezdráhej se", lákala Dáma Isoldu k sobě, když se začala nořit do vod jezera, které po ní stékaly, jako kapky rtuti.
Udělala krok a voda ji sevřela ve svém chladném objetí.
"Nezapomeň na Rollanda", řekla Dáma hlasem, který se Isoldě vpaloval do paměti.
"Nezapomeň na Pusté vrchy".
Někdy kolem půlnoci rytíř de Ruan usnul, příliš unavený cestou, bojem o hradby a velkým žalem.
Nad ránem se ztišilo i Isoldino sténání. Po chvíli rytíř zvedl hlavu, vyrušen ze spánku náhlým tichem.
Na jejím obličeji spatřil úsměv. Také si povšimnul, že ošklivý šrám i s velkou podlitinou na jejím čele, zmizel.
" U Dámy," zašeptal a dotknul se opatrně konečky prstů její tváře. Pak pochopil, že se stal zázrak a ta dívka bude žít, zázračně uzdravena ze svýc ran.
Isolda se probudila příštího dne ráno. První s kým se setkala pohledem byl rytíř, který bděl u jejího lůžka.
Naposledy upravil(a) Kai Rivienta dne 30. 10. 2014 11.15, celkem upraveno 1 x.
Kai Rivienta
Centurio Pilus Posterior
Příspěvky: 264
Registrován: 28. 9. 2010 11.59

Re: Návrat Isoldy z Morelonu do Pustých vrchů

Příspěvek od Kai Rivienta »

Isoldin návrat do Pustých vrchů po 1. kole
Isolda de Corellon M4, WS5, BS3, S4, T3, W1, I4, A1, Ld8, vybavení: válečný oř , meč, štít, bojová hůl přilba,
Guy de Ruan M4, WS4, BS3, S4, T3, W1, I3, A1, Ld7, vybavení: válečný oř s čabrakou, těžká zbroj, meč, štít, dřevec přilba
Gresignac - panoš)
M4, WS3, BS3, S3, T3, W1, I3, A1, Ld6. vybavení: štít,kopí, lehká zbroj, luk, kůň
Pichous (panoš)
M4, WS2, BS3, S3, T3, W1, I3, A1, Ld6. vybavení: štít,kopí, lehká zbroj, luk, kůň přilba
Ramboulet (panoš)
M4, WS2, BS3, S3, T3, W1, I3, A1, Ld6. vybavení: štít,kopí, lehká zbroj, luk, kůň

pokladna: 5zl
Odpovědět