Vítej v Nové Praze 2056

Moderátor: OneIceOne

Odpovědět
Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Vítej v Nové Praze 2056

Příspěvek od DenGrasse »

Rok 56 se rodil těžce. Těžko říct, jestli za to můžem my sami, nebo za to může svět.
Když v třiatřicátým přišel Armageddon, nevěděli jsme co se stalo a vlastně to nevíme dodnes. Šlo o selhání, nebo záměr? Myslim si, že tak napůl, ale neni to moc důležitý. Důležitý bylo, co přišlo potom.

V Praze jsme to poznali až ve chvíli, kdy se do města začali hrnout utečenci ze severu, všichni ti Polabani a Novolužičani a kdo ví, co ještě. Ve svý pýše jsme je měli za barbary, ale ukázalo se, že se mýlíme. To, co přišlo za nima, bylo mnohem horší.
Dlouho se s tim nedalo nic dělat, protože současně vypukla válka na východě. Kdo byl v Tatrách a viděl to na vlastní oči, asi nemoh uvěřit, když se nakonec podařilo kozácký příval opravdu zastavit.

Cena, kterou jsme zaplatili, byla hrozivá. Celá jedna generace byla zničená, zčásti vybitá, zčásti zmrzačená. Nejenom tělesně, protože i když máme pokročilou vědu co dokáže skoro zázraky, nebyly na opravy všech prostě peníze, ale hlavně psychicky. Po třech měsících v Tatrách se z člověka stal nebezpečnej magor s tikama a neurózama, na kterejch by si dřív smlsly celý týmy psychiatrů. Teď se tím nikdo nezabejval, protože to bylo všude.
Ve společnosti to pochopitelně zanechalo mezeru, kterou bylo třeba nějak naplnit. Začalo se experimentovat s klony, ale to byl poslední výkřik technologický civilizace. S proměnou světa se zhroutilo celý schéma.

Chyba nebyla v tom, že by došly lidi. Naopak. Lidí bylo dost a dost a stále přibejvali. Problém ale byl JAKÝ lidi.
Dokonce ani první vlna přistěhovalců z Polabí a východního Německa nezapadla úplně do společnosti, hlavně pro předsudky a povýšenost občanstva. Ale následovaly další a další. Utečenci ze Zvolenska, ze severních teritorií a konečně i z kmenových území. Všichni se hrnuli a pořád hrnou sem, aby urvali aspoň kus syntetickýho žvance a filtrovaný vody, protože svět kolem je buď zamořenej nebo rozdělenej. Kmeny žijou s přírodou a vzývaj duchy, ale potravin vypěstujou sotva na to, aby se samy uživily a ještě musej část prodávat Souměstí výměnou za některý technický věci. Podmínky pro zemědělství prostě nejsou moc dobrý, s tím vším radioaktivním spadem, kterej přináší do města severní vítr. Když fouká, lepší strčit ksicht do masky, nebo aspoň do igelitu.

Místní lidi, navyklí na svou výjimečnost, se nechali zblbnout SVM. Simsens byl za pár šupů, masivně dotovanej vládou i korporacema a přinášel neuvěřitelný prožitky. Většina ztratila zájem o dění, politiku, život. Chtěli jenom svejch pár nuyenů na novou hru nebo lepší virtuál, kam utíkali před problémama světa.
Jenomže ani tohle nevydrželo. Zdroje se prostě vyčerpávají rychlejc, než se ze začátku zdálo. Korporace zjistily, že armády bezduchejch otroků jim nejsou k ničemu. Krom toho SVM se chovalo jako normální závislost; postupovalo dál a dál, až dotyčnej ztratil zájem o realitu, nebo prostě zabloudil ve virtuálu navždy. Prosperitě korporační práce to moc nepřidávalo. Navíc postupovala hospodářská krize. Lidí bylo dost, dokonce až moc; jídla už míň. Energie jenom taktak a byla a je krvavě placená kmenům. Technologie jsou taky, i když si je každej střeží jako oko v hlavě; co neni a čeho je čim dál míň, jsou suroviny. Skoro jakýkoliv, hlavně kovy a ropa. Ropa znamená nejen palivo, ale i plast. Jejich nedostatek se projevuje čím dál víc a znamená zároveň, že většina starejch technologií je prakticky k ničemu. Každej materiál má dneska skoro cenu zlata, šrot, starý pet flašky, prostě cokoli. Skoro všechny obaly jsou dneska z papíru nebo organickejch látek. Když ve dvacátejch letech vrcholil zlatej věk, vznikly skládky kolem Prahy, protože se prostě všechno nestačilo vyvážet. Dneska je to zlatej důl. Bagry se zakusujou do hromad a hledaj šrot a plasty, aspoň tam, kde to jde. Půlka města jsou zamořený zóny nebo jinak rizikový oblasti, biologicky nebo chemicky. Všude jsou rozlezlý mutanti, pouliční gangy a squatty na okrajích přetejkají lidma, který nevědi, jestli se dožijou zejtřka. Technologie jsou jenom pro bohatý, pečlivě uzavřený za vysokejma zdma korporačních enkláv. Pravidelně se vyskytujou případy kanibalismu.

Simsensový bouře přišly, když se přísun zastavil. Jako každej feťák začali závisláci šílet, když jim nedali denní dávku. Bylo z toho hodně křiku, pár zdemolovanejch výloh a něco krve. Občani, bloumající ve snech, se probudili do reality a křičeli hrůzou.
Celá ta masa je ochotná za pár šupů na jídlo, fet nebo sims udělat cokoli. Ti, co makají na pásech ve fabrikách na místo strojů, kterejm dávno skončila životnost, patřej ke šťastnejm. Korporace se o svý lidi postará, jak k ní jednou patříš, nemusíš mít strach o život. Bezpečí, jídlo a sims, co víc si přát. Prostě luxus. Co na tom, že hákuješ dvanáct hodin denně.
Ale takovejch vyvolenejch neni moc. Korporace si pečlivě vybírá, koho přijme do svý náruče. Většinou najímá na dočasnou práci, ale i to je terno. Kdo něco umí, nebo dokáže zaujmout, může se dostat dovnitř. To je sen většiny.

Jenomže těch, na který se dostane práce, je zatraceně málo. Nemá cenu mluvit vo 'Vznešenejch', je to pár klanů a rodin, který ovládají posty v hierarchii Rady. Oni a korporace jsou ty mocný.
Zbytek je odsouzenej k pomalý smrti hladem, pokud se nepostará sám. Občas se najde nějaká charita, ale to jsou jenom kapky v moři. V takovýmhle prostředí kvete zločin a organizovanej nejvíc.

Nejvýnosnější je obchod s orgány. Mezi přistěhovalcema se málokdy pozná, když se někdo ztratí. Horší už je vytipovat kvalitní objekt, většina je poničená radiací, nekvalitním žrádlem a fetem. Zájem je obrovskej, úměrně k tomu, jak ubejvá materiálů a stávají se kybervěci dražší a dražší. Čerstvý orgány jsou proti tomu za pakatel a lidskej um co je implantuje je taky obnovitelná zásoba.

Obchoduje se se všim možnym i nemožnym. Gangy sběračů lootujou skládky a místa v zónách, kde bojujou s ghoulama a otrokářema, většinou bejvalejma kozákama z rozprášenejch skupin, co se dostali až sem. Vyrábějí se starý dobrý drogy, hlavně pervitin, nebo pěstujou různý kořeny. Neni to jako sims, ale i tak je úlet ze světa žádanej, hlavně mezi plebsem. Bílý maso, zbraně, technologie, to všechno jde na odbyt. Taky amulety a jiný magický krámosy. Svět je protkanej duchama, říkají šamani a lidi věří. Kdo by nevěřil.

Neustále vznikaj nový kulty, povstávaj proroci, tvořej se náboženství. Některý opravdu prováděj zázraky, jiný jsou jen chytrou fintou, jak z lidí vymámit i to málo, co mají. Najdou se zvěstovatelé co požadujou rovnost a sociální smír, teda že se maj bohatý rozdělit s chudejma. Obvykle to končí tak, že se bohatý rozdělej s chudejma vo nějakou vystřílenou munici, slznej plyn, nebo příděl vody prohnanej přes vodní děla. Křiklouni mizej v pracovních lágrech v severních teritoriích, kde je životnost mezi třemi až třiceti tejdnama. Vláda se s nikym nemaže a nejspíš ani nemůže. Faktem je, že zdroje se ztenčujou a lidí pořád přibejvá. Kmeny se roztahujou v teritoriích, žárlivý na svý práva. Tam kde v Praze žije tisíc lidí, je je jich venku třeba pět. Někde dospěli k rovnosti, ale většinou jsou to teritoria zemědělců ovládaný de facto gangama, který je odíraj o většinu toho co vyprodukujou, výměnou za 'ochranu'. Neni se co divit, že tam banditi podnikaj nájezdy, kradou a pálí a chytaj otroky. Kmenový vojska se s nima nemazlej, když na ně narazí, jenomže v Praze a celym Souměstí je takovejch prostě strašně moc, takže je to takovej nikdy nekončíčí zápas.

No a pak je tu samozřejmě Matrix. Úžasný místo pro ty, kdo v něm dokážou přežít. Tuny zajímavejch věcí, starý vyřazený sítě naplněný informacema a programama, černý úložiště dat. Existujou celý matrixový gangy, jejichž členové se navzájem fyzicky nikdy neviděli. Rada i korporace po nich jdou, protože to je nejhorší nepřítel, před nímž není nic bezpečný.

Někde mezi tím vším kráčej shadowrunneři. Lidi, který se nechtěj smířit s údělem otroků nebo nádeníků, závislejch na blahovůli mocnejch. Lidi, který se uměj postarat sami o sebe.
O jejich služby bejvá zájem. Korporace, pro který je jejich vlastní personál nejen vzácnej, ale i drahej, si rády najmou na špinavou práci někoho zvenčí. Jsou případy, že je používá i Rada, většinou přes prostředníka. Gangy, zločinecký bossové, kmeny, všichni potřebujou pomoc tam, kde jejich ruka nedosáhne.
Na ulici se pozná, co v kom je. Nejde ani tak o chrom co máš v těle, to po pár letech v branži má každej, spíš o schopnost přemejšlet a přežít. Zůstanou jen ty nejtvrdší a nejchytřejší. Protože svět kolem je hodně nepřátelskej a na životě nezáleží.
Nikomu. Teda jako na tvym, aby bylo jasno.

Vítej v Praze 2056, kámo.
Odpovědět