Vindana Portus

Odpovědět
Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Vindana Portus

Příspěvek od DenGrasse »

Zde budou uváděny informace o Vindana Portu dostupné hráčům (postavám).

Základní popis města je na webu (http://www.gramarine.net) v sekci Ornilie - Vindana Portus

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

městské instituce Vindana Portu

Cech městských mágů – je organizace zastřešující všechny kouzelníky provozující ve městě aktivně magii za účelem zisku. Je starobylý, vznikl již roku 927 a.l., kdy v jeho čele stanul významný mág a organizátor, senátor Romain di Colperti. Vzhledem k prudkému nárůstu magicky činných osob ve městě v následujících dvou stoletích se činnost Cechu významně rozšířila a jeho představitelé se pokusili dostat pod kontrolu všechny kouzelníky města. To vedlo k vytvoření Dehebriandovy kouzelnické gildy, která se stala protiváhou moci Cechu a která se roku 1176 a.l. domohla stejných práv jako Cech. Gilda slučuje zejména přistěhovalé kouzelníky, zatímco Cech místní. V roce 1221 a.l. pak skončilo bezmála půl století trvající soupeření těchto spolků, neboť do vedení obou organizací se rozsáhlou intrikou dostali členové tzv. Bílé konference, původně cizokrajné organizace, která se nečekaně zaměřila na politické využití magie a napojené na přední senátorské rodiny. Krom nejvyšších představitelů tak v představenstvu Cechu i radě gildy zasedají stejní lidé. Třetím pólem magické moci města je Dům Zpívajících kamenů, volné sdružení lingondských mágů, kteří mají výnosem Senátu zaručenu nezávislost na obou zmíněných institucích. Ta je výsledkem diplomatických intervencí elfích rezidentů. Neutrální půdou je Akademie magických věd v Thionu. Na ni jsou napojeny čtyři magické řády (Orellanbyss, Thallbans, Todan Helion a Dozartien), které reprezentují různé magické směry a které mezi sebou tvrdě soupeří. Poslední dobou však jejich činnost začíná prorůstat s místním podsvětím a tak představenstvo Cechu vyvíjí značné úsilí, aby situaci v řádech dostalo pod kontrolu nebo alespoň monitorovalo.
Městský soud – prastará instituce zřízená již za Angiolských purkrabí, roku 888 a.l. Yvainem di Angiol. Její význam vzrostl po pádu Angiolů, kdy dosáhl dnešních pozic – post Nejvyššího soudce je jedním ze tří nejvyšších úřadů města vyhrazených nobilitě. Strukturu soudu tvoří praetoři, předsedající jednotlivým tribunálům (jimž patří místo v Senátu) a soudní radové, což jsou mladší členové nobility. Následují další, nižší úředníci (iudexes, executores) a soudní zřízenci a sluhové. Celý ansámbl čítá asi tři sta osob.
Městská garda – zastává funkci stráží. Vzhledem k proklamované nezávislosti gardistů jsou posty kapitánů, vicekonetablů a prefekta vyhrazeny pro šlechtu z okolí. Post prefekta gardy je jediným z nejvyšších úřadů města, který nesmí být obsazen členem senátu. Garda plní i roli čestné stráže a chrání senátory při různých příležitostech. Být doprovázen gardisty (tzv. gardekorta) je jednou z nejvyšších poct a známkou vysokého postavení.
Admiralita – je pradávnou institucí, starou jako město samo. Post admirála je dodnes nejprestižnějším v celé mocenské struktuře a mnohé rodiny mu dávají přednost před dóžecím úřadem (např. Quinetteové). Koneckonců, když admirál vypluje s loďstvem na moře, je téměř neomezeným vládcem jižní a střední části Marazionu. Na moři je Vindana Portus velmocí prvého řádu. Flotila také odčerpává značnou část městského rozpočtu a na palubách lodí slouží celá plejáda příslušníků nobility od hodností kadetů až po kapitány plavidel a generálkapitány celých flotil.
Senát – prastará instituce, která měla značný vliv již za vlády angiolských purkrabí. Po ukončení éry purkrabství nabyl Senát snadno rozhodující moci v záležitostech města a za staletí jeho existence vykrystalizovala pravidla, jimiž se jeho chod řídí. Senát zasedá v Domě Angiolů, stavbě, která sloužila purkrabím za nové sídlo po Purkrabském dvoře v Cissei. Výjimečně se může sejít i jinde, nejčastěji pak v Polvernské pevnosti. Senát má dvě stovky členů z předních rodin nobility, které dodávají senátory už tradičně. Celá řada senátorů je však mimo město, neboť působí jako správci v zámoří či vyslanci v cizině. Senát si podržel rozhodující roli i ve vztahu k úřadujícímu dóžeti, který tak plní spíše reprezentační funkci a má určité omezené pravomoce i ve výkonu státní správy.
Talhouetský cech lučištníků – volná organizace revelských lukostřelců, která mimo jiné pomáhá s organizací Firingolských i jiných soutěží a krom toho organizuje výrobce luků a šípů a učitele lukostřelby.
Vnější stráž – nově zřízená organizace prozatímně podléhající pouze Senátu, nepodřízená prefektuře Gardy. Její současné postavení je v naprostých počátcích plné zmatků, má však kontrolovat vnější čtvrti ležící za hradbami města. Prozatím jsou do ní najímáni žoldnéři.
Z obchodních sdružení je třeba jmenovat Dům Kovářů v Enganu, který sdružuje představitele Cechu kovářského, bronzířského, kovoliteckého a zámečnického. Tyto čtyři cechy vytváří, podobně jako jiné obory, silné sdružení, aby se ochránily před tlakem kupeckých gild.
Obdobnou institucí je Dům Zbrojířů, sídlící v Navaralle, sdružující Cech mečířů, nožířů, platnéřů a helmířů. Dům Pláteníků v Nilsaintu tvoří cechy krejčovský, valchářský, barvířský, tkadlecký a soukenický. Dům Kožešin má sídlo v Murinselu a zaštiťuje Cech jirchářský, koželužský, ševcovský, sedlářský a kožešnický.
Dům Zlatníků v Germalu sdružuje Cech zlatnický, cizelérský a klenotnický.

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

loďstvo Vindana Portu

je pýchou městské republiky, doslova jeho srdcem. Obchodní flotily jsou ohromné, leč soukromé; na bedrech státu však leží odpovědnost za válečné koráby.
Hlavním typem válečné lodi je galéra s veslovým pohonem a dvěma stěžni, přičemž oplachtění má pomocný charakter. Podmínky ve středním moři Marazion plachtám obecně nepřejí, i když élejští kupci užívají tvrdohlavě své plachetní lodi s vysokými boky. Jejich nevýhodou je nespolehlivost co do času, výhodou pak odolnost proti bouřím.
Klasická galéra má rozměry zhruba 45 x 6 metrů, výtlak 200 tun, dva stěžně po jedné šikmé plachtě a dvacet párů vesel osazených pěti veslaři na každé. Krom nich má na palubě padesát námořníků a stovku vojáků. Náklady na postavení galéry se pohybují kolem 20 000 piastrů či tolarů, roční údržba kolem 3 000. Náklady na udržení lodi v rezervě představují asi 900 piastrů. Mzda plné posádky činí 25 000 piastrů ročně.
Královským typem válečné lodi je galeasa. Tato obří galéra má rozměry 60 x 10 metrů. výtlak 500 tun, tři stěžně a pětadvacet párů vesel po osmi veslařích. Navrch pak sto námořníků a pět set vojáků. Její cena se pohybuje kolem 60 000 piastrů, provoz kolem 9 000 a rezerva asi 2 250. Mzda posádky je 80 000 piastrů ročně.
Menším typem, užívaným jako průzkumná loď, je galeota. Její rozměry se pohybují kolem 25 x 5 metrů, výtlak asi 80 tun. Má jeden stěžeň a patnáct párů vesel po třech až čtyřech mužích, dále dvacet pět námořníků a padesát vojáků. Její cena je zhruba 7 500 piastrů, provoz 1 250 piastrů ročně a rezerva 375 piastrů ročně. Mzda plné posádky je asi 12 500 piastrů.
Nejmenším typem válečné lodi je brigantino, malá hbitá veslice. Mívá rozměr 15 x 4 metry a výtlak 30 tun. Nemá stěžně, zato deset párů vesel po jednom až dvou veslařích. Krom nich ještě patnáct námořníků a dvacet pět vojáků. Cena stavby je zhruba 3 000 piastrů, údržba 500 piastrů a rezerva 150 piastrů ročně. Mzda plné posádky činí 5 500 piastrů ročně.
Vindana Portus má jen tři galeasy, z nichž dvě jsou uloženy v rezervě a jednu užívá úřadující admirál. Zbylé dvě jsou určeny viceadmirálům pro případ války.
Republika disponuje dvěma flotilami (flotila = 12 lodí), které jsou trvale v jižním Marazionu. Tyto flotily mají v sestavě čtyři brigantina, čtyři galeoty a čtyři galéry. Krom nich jsou další dvě flotily nasazeny ve středním Marazionu k ochraně kupeckých cest. Tyto jsou tvořeny dvěma brigantiny, čtyřmi galérami a šesti galeotami.
V samotném městě je v pohotovosti „admirálská flotila“, čítající krom vlajkové galeasy ještě deset galér a galeotu.
V rezervě jsou uloženy krom zmíněných galeas ještě další galéry v počtu šedesáti, a dále šest galeot. To je válečná síla Vindana Portu. Na palubách lodí mimo důstojníků slouží 6 555 námořníků a vojáků a 8 090 veslařů.
Roční náklady na provoz lodí ve službě čítají 119 250 piastrů.
Mzdy posádek čítají 1 316 000 piastrů (980 500 posádky a 335 500 poddůstojníci a důstojníci).
Zaopatření posádek (jídlo) činí 2 142 140 (1 905 540 posádky, 236 600 důstojníci) piastrů ročně.
Údržba lodí v rezervě čítá 61 750 piastrů.
Náklady na výstavbu nových lodí výměnou za vyřazené ze služby jsou 96 987,5 piastru.
Náklady na výstavbu nových lodí výměnou za vyřazené z rezervy činí 54 600 piastrů.
Náklady na loďstvo celkem činí 3 790 427,5 piastru ročně.
K tomu dále přistupují výdaje na posádky na ostrovech v zámoří a na zaměstnance arzenálu.

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

Akademie magických věd Svobodného města Vindana Portus

jak zní celý název této pradávné instituce, se tyčí uprostřed tajuplné čtvrti Thion. Ta je odpradávna považována za centrum magického dění ve městě. Thion se v devátém století vydělil ze Steijnkeru, obývaného již tehdy elfy. Jelikož ti se stále zřetelněji přikláněli ke sluneční magii, i když mágové Zpěváků mají dodnes své vlastní, osobité způsoby přístupu k těmto věcem, argovijští kouzelníci cítili potřebu osamostatnění. Snažili se navázat na tradici praktické magie bez náboženských spojitostí, kterou v Císařství nastolil v šestém století císař Gaius Pantokrator a která byla vždy zakořeněna v Argovijském království. Centrem tohoto trendu se stala přirozeně Akademie, okolo níž se záhy konstituovala čtvrť Thion.
Akademie sama byla založena roku 612 a.l. arcimágem Dozartem Dracopulem, mužem, v jehož žilách patrně kolovalo nemalé procento xarské krve. Není jisté, zda je tato historická postava totožná s temným mágem Draconem z legendy o královně Orellaně, která je datována do počátku letopočtu, nicméně i přes „vlastenecké“ výzkumy soudobých nadšenců to nelze vyloučit. Každopádně Dracopulův odkaz je dodnes základem tradice školy včetně jeho černé hole, Thallbany, která je údajně ukryta v podzemí budovy.
Pokusy Cechu městských mágů dostat Akademii pod svou kontroly ohrožovaly samostatnost školy koncem desátého století, nicméně čtyřiatřicátý ipsissimus Akademie Calyd Deeth Aubonne její zájmy obhájil, když se spojil se stále mocnějšími elfy. Za diplomatickou intervenci mirapolského rezidenta v Senátu musel rektor ustoupit od zavedené praxe a vyhlásit naprostou otevřenost všem studentům. Od této doby výrazně vzrostl podíl studujících elfů a půlelfů a na škole byla ustavena čtvrtá, „sluneční“ studentská kolej.
Samostatnou kapitolou v životě Akademie je existence kouzelnických řádů. Tyto instituce odvozují svůj původ právě od studentských kolejí – Dozartien od koleje Dozarta Dracopula, Todan Helion od koleje Slunečního svitu, Orellanbyss od koleje královny Orellany a Thallbans od koleje Černé hole. Řády již dávno přestaly být součástí akademického života a kolbištěm pro neškodné měření sil. Spád započal v roce 1197 a.l., kdy se do čela Thallbans dostal ambiciózní půlelfí mág Riandor Černé oko. Tento zkušený příslušník podsvětí a odchovanec ulice měl nevyřízené účty se zločineckou organizací Costa Rosa, jejíž rozpínavost ohrožovala elfí čtvrť Steijnker. Thallbans totiž jako jediní nemají sídlo v Thionu, nýbrž právě na okraji Steijnkeru. Pod jeho vedením se řád aktivně zapojil do boje proti mocenským ambicím kmotrů Costa Rosy, zprvu s tichým souhlasem vedení Akademie. Riandor však mířil dále, započal s budováním vlastní mocenské pozice a záhy se jeho mágové prosadili v podsvětí jako gilda nájemných kouzelníků. Jedním z aspektů tohoto přístupu se stalo zmnohonásobení dříve nepatrných finančních příjmů řádu, takže ostatní skupiny uspěchaně vykročily stejnou cestou a Akademické radě se situace poněkud vymkla z ruky. Nicméně se nadále houževnatě brání tlaku Cechu a Dehebriandovy gildy, aby byly řády těmito institucemi monitorovány. Tento nátlak však téměř ustal po ustavení Bílé konference, která impozantním způsobem vstoupila na kolbiště magie a politiky naráz. Senátorské rodiny Jacquetti, Gillo, Galvion, Philliberti a Colperti tím či oním způsobem Konferenci skrytě podporují. Vzhledem k tomu, že senátní úřad curatora per hermeticum, kurátora magických záležitostí, je v současné době v rukou Colpertiů, a pozice patrona Akademie v rukou rodiny Philliberti, neobává se současná mocenská špička patrně žádných otřesů.
Struktura Akademie je velmi spletitou záležitostí. V jejím čele stojí rektor, obdařený pradávným a nesrozumitelným titulem ipsissima. V letech po smrti velkého Aubonna nátlak Cechu způsobil, že pozici rektora několikrát zastávala světská osoba, neznalá magických záležitostí. Vesměs se jednalo o příslušníky senátorských rodin, které bojovaly o samostatnost Akademie, Pérardů, Oscelliů a Angiolů. V současné době záleží dosti na panujících poměrech v Senátu. Současným rektorem, jemuž vzhledem k magickým schopnostem přináleží titul ipsissima (nekouzelníci nosili pouze titul rektora, takže dosud známe pouze jedenačtyřicet ipsissimů, ale sedmačtyřicet rektorů – bylo tedy šest rektorů neznalých kouzelných věd), je Ray Zenteno, rodák z Vindana Portu a absolvent Akademie. Spolu s ním se na rozhodování podílí jeho zástupce, děkan. Dalšími v řadě jsou představení jednotlivých kateder, jimž se říká prostě mistři a vposled jsou zde asistenti, kteří tvoří hlavní část přednášejících. Důležitým člověkem je i správce budovy a jeho malý ansámbl.
Akademie má slušné, byť nikterak závratné příjmy, plynoucí z poplatků za studium, které je dvakrát dražší než ostatní studia ve městě. Rovněž se může těšit na subvence ze strany Senátu, který ji sponzoruje jistým objemem financí. Dotace jsou schvalovány každoročně a pohybují se kolem 5 000 zlatých livrů ročně. Dále jsou zde dary soukromých osob a četné donace.
Důležitým člověkem pro Akademii je její patron. Tato instituce je neoficiální, nicméně prastará a hluboce zakořeněná díky rozsáhlé klientské tradici. V současnosti je patronem Akademie Horius Philliberti, bratr úřadujícího dóžete – k tomuto kroku bylo vedení Akademie přinuceno zhoršující se situací na politické scéně.
Přímo podřízena ve vztahu ke státní správě je Akademie kurátoru hermetických záležitostí, který vykonává senátní dohled nad všemi kouzelnickými institucemi. V současnosti je tento důležitý úřad obsazen Marcem di Colperti, který má k ruce další dva senátory – členy komise a několik úředníků.
Na akademické půdě se krom rektora a děkana nachází zpravidla šest mistrů a kolem třiceti asistentů, mezi nimiž zaujímají významné pozice správci kolejí. Ti tvoří hodnostní mezistupeň asistentů a mistrů.
Student magických umění musí jednak uspět při přijímacích zkouškách, jednak složit nemalou částku do pokladnice školy. V průměru stojí studium tři piastry denně, tedy dvakráte tolik, co na ostatních městských školách. Takový student je zván novicem. Po roce studií získá žák titul adepta magických věd. Všechny řády napojené na Akademii přijímají pouze adepty do svých řad. Po složená zkoušek na konci čtyřletého období je studentu vystaven tovaryšský list. S ním je možno provozovat ve městě praxi. Pravidla Cechu městských mágů určují, že tovaryšský list není podmínkou, neboť licence vydává Cech, avšak je zaběhnutou zvyklostí, že tovaryšské listy Akademie jsou přijímány bez dalšího zkoumání.

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

Chrámy ve Vindana Portu
v závorce uvedeno přibližné procento příjmů, jímž chrámu přispívá Senát

Aversbergská komenda – menší opevněný dům Jestřábích rytířů v Aversbergu, slouží poutníkům jako zastávka po příchodu do města. Stojí hned u Kamenické brány. (0%)
Devlickův stacionář - klasický příbytek Sarremorthiánů v Saltuburze. (0%)
Diesonův chrám – menší Ragunův chrám v Diesonově parku, Germalus. Oficiální svatyně šermířské školy, jejímž je Ragun patronem. Všichni absolventi školy jsou přijímáni do řad Ragunova řádu, takže teoreticky má tento chrám největší množství členů. Svatyně se těší podpoře mecenášů a je velmi bohatá. (10%, cca 1 500 zl.)
Flaviina katedrála – Flaviana, hlavní chrám řádu Sarre-morth ve městě, Deira. (0%)
Giwernský stacionář - klasický příbytek Sarremorthiánů v Ostfoldu. (0%)
Gorhientův chrám – polozřícená stavba již dávno nesloužící svému účelu, Alto Adige. Původně snad chrám Vediovise. Dnes je zavřený a obývají ho žebráci a překupníci, jakož i hazardní hráči.
Chrám Černého hada – je umístěn přímo v areálu Domu Zbrojířů, nadcechovní organizace se sídlem v Navaralle. Část kněží přichází ze vzdálené Levanty a v chrámu se předává tajemství vyvolávání zbrojních duchů. (0%)
Chrám Firingola lučištníka – náměstí Hedmark, Cissei. Tento kult přijalo město za vlastní, jakkoli byl importován z dalekého Sieradzu. Kolegium kněží není závislé na Senátu od roku 1203 a.l., kdy dóže Tommaso di Oscello zrušil povinnost senátu jmenovat jeho členy. Od této doby se doplňuje samo. Chrám je živ především z výtěžku lukostřeleckých soutěží, které pořádá, ačkoli občas obdrží od Senátu peněžní výpomoc. (30%, cca 2 500 zl.)
Chrám Pána mečů – hlavní Ragunův chrám, náměstí Aix-la-Chapelle, čtvrť Chapelle. Centrum argovijské státní církve ve městě. Vzhledem k charakteru kultu je chrám druhým centrem argovijské politické reprezentace vedle velvyslanectví. Také zde žijí hledači starých kovářských tajemství. (0%)
Chrám Pána Moří – hlavní chrám Drunhara Mořepána, Etivey. Tento bůh je uctíván rieekanskými Plavci a také částí světlých elfů. Jeho příbytek je skrovný a Senát mu přispívá financemi jen nepravidelně. (40%, 500 zl.)
Chrám Surcellova kladiva – nejstarší sakrální stavba ve městě, Camburg. Zde sídlí trpasličí osazenstvo zádušních kněží a obřadníků. Pochopitelně žijí nezávisle na Senátu. (0%)
Chrám Vlka Vládce lesa – importovaný kult dovezený z Revelu, Steijnker. Osazenstvo je samostatné a podléhá veleknězi kultu ve Verdale. (0%)
Chrám Ziarithských sester – svatyně bohyně Spes, Ostfold. Sídlo místní odnože Ziarithského sesterstva odvržených. Zde se dočkají pomoci ženy, jimž bylo ublíženo. (0%)
Chrám Zlatého slunce – centrální sídlo Slunečních kněží z elfích zemí, rezidence emisara Tinwëtilu ve městě, Steijnker. (0%)
Jengenský stacionář - klasický příbytek Sarremorthiánů v Saltuburze. (0%)
Legnevillský stacionář - klasický příbytek Sarremorthiánů v Gemeru. (0%)
Námořní komenda – hlavní sídlo Jestřábích rytířů ve městě, Fluvian. Zde sídlí místodržící řádu v hodnosti provinciála (velkokomtura), který má na starost především obchodně-námořní záležitosti. Řád zde kotví i několik válečných galér, která mají zpravidla rezervováno místo v Arzenálu. Ty slouží jako doprovod obchodních lodí. (0%)
Orthelenská svatyně – starobylý chrám zasvěcený bohu plodnosti a úrody. Jakkoli na venkově má tento kult velký vliv, ve městech se jeho úloha omezuje na organizaci slavností. Senát již dávno přijal svatyni za svou a finančně ji podporuje; nezasahuje však do výběru kněžek a kněží. (100%, 2 000 zl.)
Oudonský stacionář – klasický příbytek Sarremorthiánů v Aversbergu. (0%)
Palác Astrologu – hlavní chrám bohyně Théryx, patronky námořníků a navigace, Teseney. Spravuje ho místní odnož bratrstva Astrologus. Chrám často poskytuje lodivody a prodává velmi ceněné námořní mapy. (0%)
Savignacká svatyně meče – zvláštní chrám, městská odnož Ragunova kultu, Engano. Savignacký řád byl mnišskou odnoží uctívání Raguna, avšak na nátlak představitelů oficiální linie byl roku 1159 a.l. argovijským králem rozpuštěn, neboť politické špičky si nepřály náboženskou katabázi Ragunova kultu. Vzhledem k místním odlišnostem zůstal řád zachován na území Vindana Portu. Svatyně je závislá na finanční podpoře Senátu, neboť má jen omezené příjmy. (80%, 1 500 zl.)
Sluneční katedrála – hlavní chrám Slunečního kultu, Favenbrun. Zde sídlí rezident Bílého kardinála, apoštolský nuncius Slunečního stolce ve Vindana Portu, vybíraný zpravidla z řad kultieristů. Ayewinská svatyně je volně přístupná všem lidem, zatímco vnitřní prostory stráží hlídky z řad Jestřábích rytířů. Chrám je štědře podporován z Ardahanu a je navštěvován zástupy věřících Élejců. (0%)
Stacionář svatého Clementa - klasický příbytek Sarremorthiánů v Arzanu. (0%)
Sulpiciův stacionář - klasický příbytek Sarremorthiánů v Guastale. (0%)
Svatyně bohyně Ops – ve skutečnosti městská pokladnice, ukrytá v Polvernském hradě. Jedná se o jedno z nejpřísněji strážených míst města. Na chod pokladny dohlíží jednak senátní komise monetálů v čele s curatorem, vybavená četnými úředníky a sluhy, jednak trvalé kolegium městských kněží Opsiconscivy v počtu šesti lidí. (100%, 5 000 zl.)
Svatyně Pramene – skrovná stavba v Arzanu je poutním místem Strážců Tůní. Původní dřevěnou stavbu již nyní nahradil kamenný chrám, ukrývající léčivý pramen. (0%)
Svatyně tritóna Thammea – chrám boha řeky Lork, Alto Adige. Státní kult, kněží jsou jmenováni Senátem. Mají na starost každoroční slavnosti Otvírání řeky a další. Svatyni spravuje dvanáctičlenné kolegium spolu s početnými zaměstnanci. (90%, 7 000 zl.)
Útulek svaté Konstancie Milosrdných sester svaté Clarissy – stacionář Clarissiánek v Saltuburze. (0%)

celkem vydává Senát na chrámy cca 20 000 zlatých ročně.

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

přehled čtvrtí

Talhouet: Námořní arzenál, Nilsaint, Guastala, Steijnker, Etivey, Thion
Polvern: Vnější pevnost, Malé nádvoří, Hrad, Zbořeniště
Portitoe: Chappelle, Germalus, Cissei, Navaralla, Iktis, Murinsel, Alto Adige, Severní (kanálový) slum
Blavet: Fluvian, Vestfold, Ostfold, Nussdorf, Gemer, Saltuburga, Říční slum, Jižní (kanálový) slum
élejský břeh: Trémergat, Camburg, Favenbrun, Aversberg
řeka Lork: Karial
saverijský břeh: Deira, Vardský slum
béthunský břeh: Engano, Arzano, Teseney


vnější čtvrti

severní břeh: Telfs, Vandorg, Gandolvo, Halstagh, Atrego
východní břeh: Camposo
jižní břeh: Musora, Feronian, Capmarill, Saintská kolonie, Quillotta
jižní teritoria: Fermo, Kalve


distrikty

Přístavní distrikt - elektura Fluvian – Fluvian + Vestfold + Ostfold
Blavetský distrikt - elektura Nussdorf – Nussdorf + Gemer + Saltuburga + Jižní a Říční slum
Jižní distrikt - elektura Engano – Engano + Arzano + Teseney
Talhouetský distrikt - elektura Nilsaint – Nilsaint + Guastala + Thion + Etivey + Steijnker
Severní distrikt - elektura Trémergat – Trémergat + Camburg + Favenbrun + Aversberg
Říční distrikt - elektura Alto Adige – Alto Adige + Murinsel + Deira + Vardský slum
Distrikt Portitoe - elektura Iktis – Iktis + Cissei + Chappelle + Germalus + Navaralla


personální obsazení

dóže – Giustiniano di Philliberti

gardový prefekt – Gilbert de Sainte-Suzanne
admirál – Maurice di Quinette
nejvyšší soudce – Sandor Lefiot

iktiský élektor – Hernando di Gillo, kapitán Amable de Soubrany
alto adigský élektor – Christophe Pérard, kapitán Joseph de Puysaye
nilsaintský élektor – Agathom Fanchette, kapitán Horace Radet
fluvianský élektor – Antoine Jacquetti, kapitán Casimir Roederer
enganský élektor – Arman du Destrem, kapitán Stanislas Rovere
trémergatský élektor – Guillaume du Vadier, kapitán Hippolyte Mengaud
nussdorfský élektor – Corolano di Basta, kapitán Elrich van Proost


lokace

Chappelle – náměstí Ais-la-Chappelle (dóžecí palác, Dům Angiolů, Béthunský palác, Ragunův chrám), Soudní dvůr, náměstí Victrix (Élejský konsulát)
Germalus – Diesonův park (šermírna, Diesonův chrám), palác lantkraběte de Bourbotte, náměstí Germal-en-laye (palác Saverijského vévody), palác markýze de la Bretonne, Dům Zlatníků
Alto Adige – Surcellovo kladivo (hostinský Gurwen Jednooký), Alpernská insula (Julián), Námořní akademie, Argovijské velvyslanectví, elektura, chrám tritóna Thammea, palác Bernicijského obchodního cechu
Favenbrun – Městská Univerzita (Novaciana), Vysoké učení lékařské, Sluneční katedrála (chrám Ayewine, rezidentura kardinálského nuncia Slunečního kultu), Aureliovo divadlo
Polvernský hrad – chrám Ops (městská pokladnice), prefektura městské gardy, Polvernská temnice
Iktis – vyhořelý dům U Zelené žáby, Městská kartouza, elektura
Aversberg – Slaměný trh, Umjaziho kavárna, Zuiderská brána, Kamenická věznice, stacionář Sarremorthiánů, komenda Jestřábích rytířů, městský starý hřbitov, gildovní dům Bratrstva meče, Circus Maximus
Námořní arzenál – palác Admirality, Galejnický dvůr
Cissei – náměstí Hedmark (chrám Firingola Lučištníka), Bílá věž, Purkrabský dvůr (prominentní vězení), dům hraběte de Sobry, gildovní dům Hierofantů Steighkelu, Oberonovo divadlo
Fluvian – elektura, palác Marazionské Hanzy, nám. Viennois (palác Říční kupecké gildy), palác Císařské společnosti pro obchod s Jihem, dům Kupecké společnosti města Orlamunde, dům Corregijské kupecké gildy, komenda Jestřábích rytířů
Steijnker – sídlo mirapolského rezidenta, sídlo rezidenta z Ellan Vaninu, Dům Cechů magických řemesel z Mirapolis, chrám Zlatého slunce, Dům Zpívajících kamenů, palác Mirapolského obchodního svazu a Bratrstva kupců Ellan Vaninu, chrám Šedého vlka (revelského ritu), sídlo magického řádu Thallbans
Nussdorf – Salidarský sklípek, Gusteifelská palírna, Dubalenský blok (Compardova herna), elektura, dům Obchodní gildy města Leix, palác Kupeckých cechů Západní marky
Trémergat – dům U Černé labutě, Křivé schody, hospoda U Dvouhlavého kohouta, Tanhannská zvonice, elektura, palác Toruňského vévody, palác Toruňské kupecké gildy, gildovní dům Toruňských harcovníků
Teseney – dům kupce Zogara u Béthunské brány, obehnaný zdí, palác Cechu svobodných kupců Vindana Portu, palác Královské obchodní komory, dům Tiessenské námořní gildy, chrám bohyně Théryx (sídlo Astrologu)
Engano – zbořený dům Zargaraxův, hospoda U Plechového kohouta, hostinec U Rudé plachty, domus Arioni Secundi, elektura, palác Kupeckého svazu královských měst, Ragunův chrám, Dům Kovářů, Arleigovo divadlo
Thion – dům Tlixila Ursainta, sídlo Dehebriandovy kouzelnické gildy, sídlo Cechu městských mágů, náměstí Aquarene (Akademie magických věd), sídla tří z magických řádů (Dozartien, Orellanbyss, Todan Helion)
Saltuburga – Plessbyterská pasáž, tři stacionáře (2x Sarremorthiáni, 1x Clarissiánky)
Guastala – Sarremorthiánský stacionář
Deira – hospoda U dvou zlomených háků, Nostramova brána, náměstí Milosrdné paní (Flaviana, katedrála Sarremorthiánů), Orthelenská svatyně, palác Železného kruhu
Arzano – domek mrtvého alchymisty Munsala u hradeb, stacionář Sarremorthiánů, svatyně Strážců tůní
Gemer – Slepý dům, Jerhudova kolonie (Kotosův sklep), Kurhass, stacionář Sarremorthiánů
Navaralla – chrám Goigona Černého hada (sídlo levantských mistrů) v areálu Domu Zbrojířů
Ostfold – náměstí Verdeny (Rudý dóm), Krvavá díra, Žlutý plácek (Žlutá pagoda), Fossunova noclehárna, Medvědí jáma, náměstí Este (Věž šachovnice), náměstí Deverin (Modrý palác), Lví kout (Zelená sluj), chrám bohyně Spes (Ziarithské sesterstvo)
Etivey – dům Talhouetského cechu lučištníků, chrám Drunhara Mořepána
Camburg – chrám Surcellova kladiva, Grindská banka, trpasličí hřbitov, Hargunova depozitní banka
Nilsaint – Dům Pláteníků, elektura
Murinsel – Dům Kožešin, Circus Pontianus
Vestfold – dům U Zlomené loukotě (baron Allier Strolz), hospoda U Toulavé kočky (hostinský Gaspar, kápo Červený Rico), Divadelní náměstí (salón Zlatá píseň)
Atrego – Duzbowský trh, Albegova kavárna, Hornstowský blok (Narrfensův dům), dům lorda Simpelhuise

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

rangijarské bojové školy

Karan-jar – rangijarská škola zápasnického a bojového umění, jedna z pěti tradičních škol Flegry. Ve Vindana Portu má velmi silné zastoupení, patrně nejsilnější vůbec. Její dóm stojí na náměstí Verdeny, které je domovem příslušníků školy. Mistrem (tilonem) školy je stařičký Dorvipran, legendární zápasník města. Dalším významným členem (ar-tilonem) je známý gladiátor Gond Těžkoruký.

Gor-tael - další z rangijarských bojových škol. Gor-taelové sídlí na Žlutém plácku (Gelbplatz) v Ostfoldu, na hranicích s Fluvianem. Je to jedna z enkláv, kterou nechávají Lorkianové na pokoji, takže vliv školy sahá hluboko do Fluvianských ulic. Tilona v současné době škola nemá a tři ar-tiloni (Guenmeir, Dosonroh a Angyrel) se sváří o post velkého mistra. Tato skutečnost významně oslabuje Gor-tael v soupeření s ostatními školami. Mezi přívrženci jednotlivých kandidátů se vedou poměrně urputné pouliční střety.

Sumge-bojan – rangijarská bojová škola ze západu Flegry. Je charakteristická nízkými hmaty a útoky na spodní polovinu těla a je jediná, jejímiž členy jsou i trpasličí zápasníci. Ve městě sídlí škola na hranici Ostfoldu a Gemeru v místě zvaném Lionsyn nebo Lví kout. Zde stojí Zelená sluj, centrum školy. Sumgebojané jsou charakterističtí tím, že mají dva tilony (tzv. doilony), kteří sdílejí nejvyšší post, přičemž jeden je trpaslík a druhý Rangijar. Trpaslíci, kterých je ve škole menšina, jsou však navenek mnohem známější, neboť stojí v opozici ke starým pořádkům a neuznávají klanové zřízení.

Organ-lin – rangijarská bojová škola nosící modrou barvu. Její centrum je v místě zvaném Deverin, kde stojí Modrý zámek. Tilon školy Ganbudar byl před jistou dobou těžce zraněn v boji v aréně, kde bojoval nelegální zápas a bouřící se bojovníci školy požadují jeho sesazení.

Dahir-xan – poslední z rangijarských škol. Jako jediná nosí dvě barvy – černou a bílou. Její centrum je na hranici Ostfoldu s Nussdorfem, na náměstí Este, kde se tyčí Věž šachovnice. Škola má mladého tilona, donedávna obávaného zápasníka jménem Alzerac.

Uživatelský avatar
DenGrasse
Princeps Penna
Příspěvky: 831
Registrován: 1. 12. 2008 16.40
Bydliště: Ryovora

Re: Reálie Vindana Portu

Příspěvek od DenGrasse »

kouzelnické řády

na Magickou akademii a její čtyři koleje jsou přímo napojeny čtyři kouzelnické organizace, které přijímají výhradně příslušníky svých kolejí do svých řad.

Thallbans – Černé hole, nejznámější z kouzelnických společenstev. Díky své angažovanosti v podsvětí nemá dobrou pověst, ale zato dostatek peněz. Ostatní skupiny jej zvolna začínají napodobovat. Podobně jako ostatní tři řády se i Černé hole specializují na bojovou magii. Oficiální sídlo řádu je ve Steijnkeru, v ulici Alta Rinalis. Vůdcem řádu (amtorem) je dosti proslulý mág Riandor, řečený Černé oko. Černé hole jsou známé odporem vůči Costa Rose, podsvětní organizaci ovládající Guastalu a Nilsaint a způsobují jí řadu problémů.

Dozartien – Řád dozartienských mečů. Výrazně argovijské kouzelnické společenství, specializované na kouzla podporující fyzický boj. Sídlí v Thionu, na náměstí Aquarene, nedaleko Akademie. Nejtradičnější ze všech řádů.

Todan Helion – Řád slunečního svitu, artesijsko-revelská skupina mágů orientovaných na elfí magické tradice. Sídlí v Thionu, v ulici Via Cosembut. Lingonďané, kteří produkují nejmocnější mágy mezi elfy obecně, se podobných záležitostí většinou straní a shromažďují se v Domě zpěváků ve Steijnkeru. Všechny čtyři řády, tedy i Todan Helion, sdružují mágy používající praktiky podsvětí a jejich rivalita je stejná jako u rangijarských bojových škol. Řády jsou z oficiálních míst tolerovány, ale Cech se je snaží mít pod kontrolou, což otvírá pole nesčíslnému množství intrik. Morálně bezúhonní kouzelníci se většinou v těchto záležitostech neangažují.

Orellanbyss - Srdce Orellany; magická škola sdružující kouzelníky stejně jako rangijarské školy sdružují gladiátory. Sídlí v Thionu, v ulici Vica Lavra. Podobně jako další tři řády má úzké vazby na Akademii magických věd v Thionu.

Odpovědět